Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V Jekatěrinburgu na Urale dnes začne soudní proces s americkým novinářem Evanem Gershkovichem, který je obžalovaný ze špionáže. Líčení se má od počátku konat s vyloučením veřejnosti a médií, avizovaly ruské tiskové agentury. Gershkovich, který je ve vazbě od svého zatčení loni v březnu, i jeho zaměstnavatel, list The Wall Street Journal, obvinění ze špionáže odmítají. Washington považuje novinářovo zadržování za neoprávněné a požaduje jeho propuštění na svobodu.
Ruské úřady viní reportéra, že ve městě na Urale shromažďoval pro americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA) utajované informace o produkci tamní zbrojovky Uralvagonzavod, která od sovětských dob patří k předním výrobcům tanků. Ruské úřady dosud nepředložily žádné důkazy, které by obvinění ze špionáže podpořily, upozorňují západní média.
Rusové podle některých diplomatů Gershkoviche pravděpodobně zadrželi ve snaze pořídit si „zásobu“ amerických občanů, které by mohli vyměnit za ruské občany zadržované na Západě. Rusko a Spojené státy se už v minulosti dohodly na významných výměnách vězňů - naposledy v prosinci 2022, kdy Moskva vyměnila americkou basketbalistku Brittney Grinerovou za ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta odsouzeného a uvězněného v USA. Grinerová byla před výměnou odsouzena v Rusku za údajné pašování omamných látek, ačkoliv se u soudu hájila, že danou látku má na lékařský předpis.
Před týdnem náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov agentuře TASS řekl, že Moskva čeká na odpověď Washingtonu na návrhy ohledně výměny vězňů. Žádné podrobnosti však diplomat neuvedl.
