Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Ruské jednotky zaútočily 25. června řízenými leteckými bombami na vesnici Bobrivka v Charkovské oblasti a zranily čtyři lidi, uvedl gubernátor Oleh Syniehubov.
Jako nesmyslnou odvetu označila ruské rozhodnutí omezit přístup ze svého území k více než 80 médiím z EU místopředsedkyně EK Věra Jourová.
„Je to nesmyslná odveta. Ne, propagandistická média financovaná za účelem šíření dezinformací v rámci ruské vojenské doktríny nejsou totéž co nezávislá média,“ napsala Jourová na sociální síti X. „Demokracie to vědí,“ dodala a odsoudila „neustálé porušování svobody médií ze strany Kremlu“.
Posuzování souladu ukrajinské legislativy s normami Evropské unie, které začne po dnešní mezivládní konferenci, maďarské předsednictví v Radě EU nemůže nijak narušit. V rozhovoru s ČTK to uvedla Jana Juzová z institutu Europeum. Takzvaný screening je proces mezi Evropskou komisí a daným kandidátským státem. Maďarsko převezme předsednictví od Belgie 1. července.
„Po první mezivládní konferenci bude následovat screening, tedy proces mezi Evropskou komisí a kandidátskou zemí, kdy je posuzována národní legislativa a identifikovány oblasti, kde je potřebné ji sladit s legislativou unijní, tzv. acquis,“ uvedla Juzová. Vzhledem k tomu, že jde o proces vedený Evropskou komisí, který byl navíc formálně započat ještě za belgického předsednictví, nemůže ho nijak narušit ani předsednictví Maďarska, dodala Juzová.
