Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Evropská unie našla cestu, jak obejít maďarské veto na nákup zbraní pro Ukrajinu z výnosů ze zmrazených ruských aktiv, píše server listu Financial Times (FT). Mohlo by to podle něj také uvolnit cestu pro půjčku Kyjevu ve výši 50 miliard dolarů (1,17 bilionu korun) ze strany skupiny G7.
Šéf diplomacie sedmadvacítky Josep Borrell deníku řekl, že Maďarsko se zdrželo dřívějšího hlasování o vyčlenění výnosů ze zmrazených ruských aktiv, a tak „by nemělo být součástí rozhodování o použití těchto peněz“. Poznamenal, že jde o sofistikovanou právní cestu, jak maďarské veto obejít, ale je v pořádku.
Unijní ministři zahraničí budou dnes v Lucemburku řešit zejména ruskou agresi na Ukrajině, krizi na Blízkém východě a rovněž situaci v Gruzii. Očekává se, že šéfové diplomacií formálně schválí čtrnáctý balík sankcí proti Rusku, na kterém se zástupci zemí EU shodli již minulý týden. Rovněž by podle vysoce postavených zdrojů z EU měl nastat posun, pokud jde o využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv, což některé státy EU dosud blokovaly. Česko bude na jednání zastupovat ministr Jan Lipavský, který z Lucemburku míří rovnou na návštěvu Turecka.
Konferencí v Černínském paláci dnes začíná týdenní porada českých ekonomických diplomatů. Podle ministerstva zahraničí se zaměří na posilování českých hospodářských zájmů v zahraničí nebo na dopad geopolitických událostí, jako je válka na Ukrajině, na světovou ekonomiku.
