Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Nejvyšší soud v ruském Tatarstánu zamítl žádost rusko-americké novinářky žijící v Česku Alsu Kurmaševové o propuštění z vazby. Informoval o tom dnes deník Kommersant s odvoláním na jejího právního zástupce. Ruské úřady viní novinářku stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) z toho, že se v zemi nezaregistrovala jako takzvaná zahraniční agentka.
Podle médií ruská justice viní reportérku také z šíření falešných zpráv o ruské armádě, jak Moskva označuje informace, které neodpovídají oficiálnímu popisu ruské invaze na Ukrajinu. Konkrétně je Kurmaševová stíhaná za knihu odsuzující konflikt na Ukrajině, nazvanou „Ne válce. Čtyřicet příběhů Rusů, kteří se postavili proti invazi na Ukrajinu“, která vyšla předloni a Kurmaševová se na ní podílela.
Pokles důvěry Čechů v armádu souvisí podle agentury STEM s jejich politickými preferencemi. Mezi příznivci nejsilnějších politických stran jsou rozdíly v důvěře v desítkách procentních bodů, uvedl dnes před poslanci branného výboru analytik STEM Jiří Táborský. Důvěra v armádu se podle STEM snižuje čtvrtým rokem v řadě, letos v lednu jí věřilo 62 procent obyvatel. Proti březnu 2020, kdy se armáda těšila největší důvěře, to je podle dat STEM propad o 16 procentních bodů.
„Jisté je, že krátce po volbách do Sněmovny a po začátku války na Ukrajině se z armády stalo politické téma, přičemž politická témata jsou polarizující z principu věci. Tento trend navíc pokračuje a zdá se, že posiluje,“ sdělil Táborský v aktuální tiskové zprávě STEM.
Přibližně dvě třetiny Čechů by podpořily rychlé ukončení války na Ukrajině i za cenu územních ztrát ve prospěch Ruska. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM, který dnes její zástupci představili poslancům z branného výboru. Podíl lidí podporujících rychlé ukončení války však proti lednu mírně klesl. Více než polovina obyvatel podporovala setrvání ukrajinských uprchlíků v Česku.
Česko by mělo podle 65 procent dotázaných usilovat o rychlé ukončení války na Ukrajině, i když by to znamenalo, že Rusku zůstanou některá zabraná území. Proti lednu jde o pokles o čtyři procentní body. Loni v září tvořil podíl lidí podporujících rychlý konec války 62 procent a loni v červnu 64 procent.
