Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Na shromáždění za práva LGBT+ menšin v Kyjevě přišlo asi 500 lidí, uvedla agentura AFP. „Navzdory útokům nesmíme váhat a musíme se přijít ukázat," řekla 27letá Dina. Situaci srovnávala s Ruskem, které válku proti Ukrajině vede od února 2022. „Jsem šťastná, že žiju v zemi, kde můžu jít i na Gay Pride," řekla.
Ani na Ukrajině ovšem někteří gayové a lesby nejsou se svými právy zcela spokojení. Aktivisté po státu požadují reformu, která by lidem ve stejnopohlavních partnerstvích umožnila rozhodovat o léčbě zraněných vojáků a pochovávat válečné oběti, píše AP. Výzvy přichází v době, kdy v sociálně konzervativní ukrajinské společnosti podle některých pozorovatelů pohled na věc mění právě služba lidí z těchtno menšin v ozbrojených silách.
Naplněna podle českého prezidenta Petra Pavla byla původní očekávání, že summit ve Švýcarsku přinese alespoň nějaký pokrok na cestě k míru na Ukrajině. Fakt, že se některé účastnické státy nepodepsaly pod společnou závěrečnou deklaraci, podle něj samo o sobě neznamená, že jsou v opozici. Prezident to řekl novinářům po návratu ze summitu ve Švýcarsku. Podle Pavla bude nutné, aby se příštích jednání o míru na Ukrajině účastnili další velcí světoví hráči, klíčová bude podle něj účast Číny.
Několik stovek Ukrajinců včetně vojáků se dnes shromáždilo v centru Kyjeva na pochodu hrdosti homosexuálů a dalších sexuálních menšin, který se v ukrajinské metropoli konal poprvé od ruské invaze, a tedy od začátku války v roce 2022. Účastníci volali po posílení práv lidí ve stejnopohlavních párech, skandovali ale také hesla na podporu obrany před ruskou agresí, informují světová média.
Podle agentury AP akce neměla oslavnou atmosféru manifestací známých jako „pride" v mírových podmínkách. Provázel ji silný déšť a také přísná bezpečnostní opatření související nejen s válkou, ale i s demonstrací ukrajinských nacionalistů, kteří si neodpustili homofobní projevy.
