Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Možnosti rozšíření Evropské unie a schengenského prostoru EU bez hraničních kontrol byly tématy, o nichž dnes v Praze jednali předseda českého Senátu Miloš Vystrčil a předsedkyně rakouské Spolkové rady Margit Göllová. Podle ní je třeba o rozšiřování Unie podrobně diskutovat tak, aby EU zůstala stabilním a bezpečným prostorem. Podle Vystrčila se EU musí chovat transparentně a srozumitelně k adeptům na členství, mezi nimiž kromě států západního Balkánu jmenoval také Gruzii, Ukrajinu a Moldavsko.
Před francouzským velvyslanectvím v Moskvě byly vyvěšeny plakáty s výzvou (v ruštině), aby se francouzští vojáci vzdali jako váleční zajatci. „Na plakátu je zobrazen velitel francouzské divize SS Charlemagne Edgar Puaud, který byl v roce 1945 zabit sovětskými vojsky,“ napsala kremelská média a poskytla fotografie.
„Dole je velkými písmeny vytištěno v ruštině a francouzštině: ‚Výzva ‘Volha‚ 149.200‘.“ Na plakátech se uvádí, že „rádiovou frekvenci 149.200 a volací znak ‚Volha‘ vytvořila ruská armáda pro ukrajinské a zahraniční vojáky, kteří se chtějí vzdát“.
Ukrajina provozuje stovky podvodných call center, kterými okrádá ruské občany a výdělky financuje svou armádu. V rozhovoru s deníkem Izvestija to uvedl místopředseda představenstva ruské státní banky Sberbank Stanislav Kuzněcov. Objem takto vyvedených peněz podle něj jen za loňský rok činil 250 miliard rublů (64 miliard korun).
Podle Kuzněcova útočníci denně uskuteční, většinou prostřednictvím elektronických sim karet, až 20 milionů hovorů, přičemž denně jim padne za oběť zhruba 200.000 ruských občanů. Metod používaných operátory je podle něj řada, zmínil však požadavek výkupného za fiktivně unesenou osobu. Peníze jsou z Ruska vyváděny nejčastěji v kryptoměnách.
