Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na vojenská zařízení a kritickou infrastrukturu Ukrajiny dvěma desítkami střel a více než 30 drony, uvedlo ukrajinské letectvo. Vzdušné síly Ukrajiny zároveň oznámily sestřelení sedmi řízených střel a všech bezpilotních letounů. Moskva hlásí mimo jiné likvidaci osmi střel ATACMS nad Azovským mořem a osmi dronů u anektovaného Krymu. Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroj ve vojenské rozvědce píše, že Ukrajina zasáhla u Krymu pomocí bezposádkových plavidel dvě ruské lodi, pravděpodobně hlídkové čluny typu Tuněc.
Ruské invazní síly podle ukrajinského letectva zaútočily na Ukrajinu osmi protiletadlovými střelami S-300/S-400 v Charkovské oblasti, dále na napadenou zemi vyslali 11 řízených střel Ch-101/Ch-555 a 32 útočných dronů typu Šáhed.
„Sestřeleno bylo sedm řízených střel Ch-101/Ch-555 a 32 útočných bezpilotních letounů Šáhed 131/136 v Chmelnycké, Dněpropetrovské, Čerkaské, Kirovohradské, Záporožské, Oděské, Chersonské, Kyjevské a Vinnycké oblasti,“ dodalo ukrajinské letectvo na platformě Telegram. O zbylých střelách, které se Ukrajincům nepodařilo sestřelit, se nezmiňuje.
Na Krymu byly slyšet noční exploze. Ruská loď, která hlídala Krymský most, byla pravděpodobně zničena, uvedl zdroj z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny.
V Praze dnes začíná dvoudenní neformální setkání ministrů zahraničí států Severoatlantické aliance (NATO). Hlavním tématem akce, která bude přípravou na červencový alianční summit ve Washingtonu, by měla být válka na Ukrajině. Na okraj setkání se koná řada bilaterálních jednání, několik českých politiků se setká například s americkým šéfem diplomacie Antonym Blinkenem. Prezident Petr Pavel pak udělí Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi.
