Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Kanál Nexta TV hlásí silný výbuch z okupovaného Luhansku. „Podle předběžných údajů úder zasáhl bývalou Luhanskou akademii vnitřních věcí (osada Jubilejnyj), kde od začátku roku 2014 sídlí ruští okupanti,“ tweetuje Nexta.
Soud v ruském Novosibirsku poslal na 25 let do vězení mladého muže, který podle vyšetřovatelů plánoval podpalovat sídla armádních odvodových komisí. Žádné ale nakonec nezapálil. Podle ruskojazyčného servisu BBC jde o nejtvrdší trest, jaký soud někomu v souvislosti se žhářskými útoky proti odvodovým centrům udělil.
Ilju Baburina (24) policie zadržela předloni v září kvůli podezření z přípravy teroristického činu v souvislosti s podpálením odvodového centra, které se ovšem nestalo. Později ho vyšetřovatelé obvinili z dalších pěti činů, včetně vlastizrady, podílu na činnosti nezákonné ozbrojené skupiny nebo činnosti teroristické organizace. Soud ho shledal vinným z vlastizrady nebo ze snah o přípravu teroristického útoku. Nařídil, aby si pět let odpykal ve vězení a 20 let v trestanecké kolonii s přísným režimem.
Baburin pracoval v odvětví IT a před svým zatčením hodně cestoval. Měl manželku na Ukrajině, se kterou se ale ještě před ruskou invazí rozešli. S ruskou válkou proti sousední zemi podle svých přátel nesouhlasil, žádných akcí proti ní se ale neúčastnil.
Rafinerie ve Slavjansku na jihu evropského Ruska připustila, že nedělní nálet ukrajinských dronů způsobil škody. Uvedla do dnes agentura TASS. Rafinerie je soukromý podnik s kapacitou čtyř milionů tun ropy ročně, tedy přibližně 80 000 barelů denně, poznamenala agentura Reuters. Už v neděli média informovala, že zařízení přerušilo provoz.
„Jsou tu poškození. Jejich rozsah se zjišťuje,“ řekl TASS bezpečnostní ředitel skupiny Slavjansk EKO Eduard Trudněv. Odborníci podle něj zjistili slabiny v obranyschopnosti podniku. „Jsou díry v obraně, přihlédli jsme k tomu a na nápravě budeme pracovat. To je hlavní úkol,“ prohlásil.
Šéf Slavjanského okresu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska Roman Siňagovskij předtím na komunikační platformě Telegram uvedl, že v noci na neděli zasáhlo areál rafinerie šest bezpilotních letounů. Úřady dříve hovořily o dopadu jednoho dronu, který nezpůsobil žádný požár.
