Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Od zahájení ruského pozemního útoku v ukrajinské Charkovské oblasti bylo evakuováno téměř už 10.000 lidí, uvedl šéf oblastní šéf Syněhubov.
Podle Zelenského Rusko nemá prostředky na zahájení nového rozsáhlého útoku na Kyjev. „Nemají síly na rozsáhlou ofenzivu na hlavní město, jakou provedli na začátku invaze,“ řekl Zelenskyj. Hlavními cíli Kremlu jsou nyní podle něj Donbas a Charkov na východě a severovýchodě Ukrajiny.
Prezident země, která čelí ruské invazi od února 2022, v rozhovoru přiznal, že jeho zemi chybí muži, což ovlivňuje morálku vojáků. V pátek přitom Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje vstoupit do ozbrojených sil některým odsouzeným. Ukrajinská armáda by tímto způsobem mohla mobilizovat 10.000 až 20.000 vězňů. „Je třeba naplnit rezervy, máme značný počet brigád, které jsou prázdné. Musíme to udělat tak, aby chlapci měli normální rotaci. Pak se zlepší morálka,“ je přesvědčen ukrajinský prezident.
Ukrajinský prezident si rovněž postěžoval, že Západ Ukrajině zakazuje používat zbraně dodané Evropou a Spojenými státy k úderům na ruské území. „Oni na nás mohou útočit ze svého území, to je největší výhoda, jakou Rusko má, a my nemůžeme se západními zbraněmi podniknout nic proti jejich systémům umístěným na ruském území. Nemáme na to právo,“ kritizoval Zelenskyj a dodal, že si na tuto skutečnost tento týden stěžoval americkému ministrovi zahraničí Antonymu Blinkenovi.
Podle listu Wall Street Journal Ukrajina požádala administrativu Joea Bidena o povolení používat americké zbraně na ruském území. Institut pro studium války uvedl, že tento zákaz zásadně podkopává ukrajinskou schopnost úspěšně se bránit ruské agresi.
