Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Při dnešním ruském útoku na centrum Chersonu bylo zraněno nejméně 11 lidí, uvedl guvernér Oleksandr Prokudin. Informoval o tom list The Kyiv Independent.
Místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová očekává, že se dezinformační kampaň ze strany Ruska bude před evropskými volbami ještě zhoršovat. Jourová míní, že Putinovo Rusko potřebuje dostat do Evropského parlamentu (EP) co nejvíce nových členů, kteří budou brzdit podporu Ukrajiny ze strany Evropské unie. Uvedla to v rozhovoru s ČTK.
Jourová dnes představila svým kolegům z EK zprávu o tom, jak dezinformace ovlivňují fungování unijní společnosti. „Vyhodnotili jsme to jako bezpečnostní riziko,“ uvedla k tomu česká eurokomisařka.
„Tady se nebavíme o nějakých nepříjemných názorech či kritice nebo o něčem, co se nám zdá nepěkné, ale co je kryto svobodou slova. Bavíme se o dezinformačních kampaních, které mají za cíl zneužít citlivé věci a snižovat důvěru lidí v demokracii a demokratické instituce,“ dodala. Za dezinformacemi stojí podle ní z velké části „náš hlavní nepřítel Rusko“. Moskva je podle ní nejen ve válce s Ukrajinou, ale i v informační válce „s námi se všemi“.
Estonský parlament dnes schválil zákon, který umožňuje použít ruský majetek, zmrazený v této pobaltské zemi na základě mezinárodních sankcí, na nápravu škod způsobených Ukrajině válkou. Pro zákon hlasovalo 65 poslanců, proti byli tři, uvedl server Delfi.ee. Válku proti Ukrajině rozpoutalo Rusko před více než dvěma lety, Estonsko spolu s dalšími pobaltskými zeměmi patří k předním spojencům Ukrajiny.
