Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
„Když se ekonomika země přesouvá na vojenské koleje, kdy se obranný průmysl stává hlavním faktorem..., může být volba Andreje Belousova za nového ministra obrany logickým krokem. To nám říká, že válka bude trvat dlouho,“ míní BBC.
Agentura Reuters označuje návrh civilního ekonoma na post ministra obrany za snahu připravit Rusko na ekonomickou válku lepším využitím obranného rozpočtu a s pomocí inovací dosáhnout vítězství v tažení na Ukrajině. Tato změna bude pravděpodobně vnímána jako Putinův pokus podrobit výdaje na obranu větší kontrole a zajistit efektivní vynakládání peněz poté, co úřady obvinily Šojguova spojence a náměstka Timura Ivanova z přijímání úplatků, píše Reuters.
„Ruské bomby FAB-500 opět spadly v Bělgorodské oblasti,“ hlásí kanál Nexta TV. „Oficiálně úřady o pádu munice neinformovaly, ale místní obyvatelé hromadně hlásí, že střela spadla z prolétajícího letadla.“
„Ruská bomba, která spadla v noci v obci Razumnoje, pravděpodobně nevybuchla, byla pohřbena pod asfaltem na parkovišti mezi domy. Druhá vybuchla několik desítek metrů od první, ale o 8 hodin později,“ dodává Nexta.
„Oficiálním důvodem pro změnu v čele ministerstva obrany je, že se zvyšují výdaje (na válku) a rozpočet ministerstva obrany je na úrovni 6–7 % rozpočtu,“ komentoval odvolání Sergeje Šojgua politický geograf Michael Romancov. „Proto je třeba, aby v čele stanul ekonom (Bělousov).“ O jiných než oficiálních důvodech se vedou různé debaty.
„Já bych se ani nedivil, že by to byla pravda. Rozkradli a rozkrádají všechno. S těmi penězi, co do toho vkládají, už měli být dávno v Kyjevě,“ reagoval Karel Svoboda z katedry ruských a východoevropských studií IMS FSV UK.
