Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Vedle ministra infrastruktury Verchovná rada (ukrajinský jednokomorový parlament) odvolala i ministra zemědělství Mykolu Solského. Podle ukrajinského Národního protikorupčního úřadu je Solskyj podezřelý z nezákonného přivlastnění ukrajinské státní půdy, píše na Telegramu poslanec Jaroslav Železnjak. 273 zákonodárců bylo pro.
Naopak odvolání ministra pro infrastrukturu a místní rozvoj, vicepremiéra pro obnovu Oleksandra Kubrakova je podle agentury Ukrinform z důvodu restrukturalizace vlády a vzniku nového ministerstva.
Vítězství nad Hitlerem si připomínali i v dočasně okupovaných částech Ukrajiny. Spíše komorně. „Vojáci dělostřelecké jednotky Centrálního vojenského okruhu se zúčastnili slavnostního shromáždění věnovaného 79. výročí vítězství sovětského lidu nad nacistickým Německem ve Velké vlastenecké válce,“ píše web Ministerstva obrany Ruské federace.
„Slavnostní akce se konala na Divadelním náměstí ve městě Doněck u pomníku tanku gardového plukovníka Františka Andrejeviče Grinkeviče. Zúčastnili se jí vojáci z dělostřelecké jednotky skupiny Střed, zástupci správy Doněcké lidové republiky a obyvatelé města. Během akce všichni přítomní uctili minutou ticha památku hrdinů, kteří padli během druhé světové války, a položili k pomníku pamětní věnce a květiny. Kromě toho v tento památný den obdrželi vojáci Ústředního vojenského okruhu státní vyznamenání za statečnost a obětavost projevenou během speciální vojenské operace,“ dodalo ministerstvo.
České úřady loni nepovolily výrobci veterinárních vakcín vyvézt do Ruska virus prasečího moru, protože to není v souladu se zahraničněpolitickými zájmy státu. Výrobce podal žalobu, kvůli které se nyní Městský soud v Praze obrátil na Ústavní soud (ÚS). Navrhuje zrušit část zákona upravujícího obchod se zbožím dvojího užití, tedy materiálem, který lze využít pro civilní i vojenské účely. Zákon říká, že rozhodnutí o neudělení vývozního povolení nemohou přezkoumávat soudy. Podle městského soudu je to v rozporu s ústavním pořádkem.
Výrobce chtěl do Ruska dále vyvážet vakcínu proti erysipelu a klasickému moru prasat. Rusko ale jako novou podmínku stanovilo povinnost uložit vzorek viru ve Všeruské státní sbírce kmenů mikroorganismů používaných ve veterinární medicíně a chovu zvířat. Výrobce proto požádal o povolení k vývozu viru na lyofilizačním médiu v 15 ampulích do Ruska.
Ministerstvo průmyslu a obchodu povolení neudělilo. Vycházelo z negativních stanovisek ministerstva zahraničí a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Důvodem byly zájmy Česka, jehož vztahy s Ruskem se zhoršily v roce 2022, kdy ruská armáda vtrhla na Ukrajinu. Existovala zejména obava, že Rusko může takto získané vzorky virových kmenů zneužít při výrobě biologických zbraní.
