Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Německo si kvůli kybernetickým útokům, které spojuje s Ruskem, předvolalo ruského velvyslance v zemi, prohlásil mluvčí ministerstva zahraničí Christian Wagner. Německo zároveň vyzvalo Moskvu, aby s takovými výpady přestala, uvedl vládní mluvčí Wolfgang Büchner. Spolkové ministerstvo vnitra uvedlo, že útoky nemířily jen proti vládní sociální demokracii (SPD), ale také proti německým firmám v oblasti logistiky, zbrojení, letectví a výpočetní techniky.
Mluvčí ministerstva vnitra Maximilian Kall řekl, že Berlín ruské kybernetické útoky spojuje s německou podporou Ukrajiny. Německo poskytuje Ruskem napadené zemi druhou největší zbrojní pomoc po Spojených státech. Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová, která se dnes v Praze setkala s českým kolegou Vítem Rakušanem, prohlásila, že Berlín bude Ukrajinu dále podporovat. „Zastrašit Ruskem se nenecháme,“ řekla.
Za poslední den ztratil protivník 1270 lidí, 22 tanků, 33 obrněných vozidel, 19 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit. V rámci letišncíh jarních dní jsou to ztráty nadprůměrné.
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že „zneškodnila“ sabotéra ukrajinské vojenské rozvědky, jenž přijel přes Litvu do Ruska páchat „teroristické útoky“ na vojenská a energetická zařízení v Moskevské a Leningradské oblasti. Napsala to dnes agentura TASS. Podle agentury Reuters FSB uvedla, že muže zabila. Kyjev se k případu dosud nevyjádřil.
Občan Ruské federace narozený v roce 1976 na příkaz ukrajinské vojenské rozvědky HUR plánoval sérii teroristických útoků na ruském území, tvrdí tiskové oddělení FSB. Ruští agenti ho prý objevili ve skrýši v Leningradské oblasti. „Při zatýkání kladl ozbrojený odpor pomocí střelných zbraní a byl zneškodněn,“ dodala ruská tajná služba.
FSB dále tvrdí, že muž prošel diverzním výcvikem v Litvě. Údajný sabotér podle ruské tajné služby přijel letos v březnu z Litvy, kde prý před tím studoval používání výbušných a ručních zbraní, napsal nezávislý server Meduza.
