Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
OBRAZEM: Odstraňování následků po ostřelování v Charkově
Skupina ruských lékařů v otevřeném dopise požaduje osvobození své sedmašedesátileté kolegyně, dětské lékařky Naděždy Bujanovové, která je od 26. dubna ve vyšetřovací vazbě. Je obviněna z šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách; za „lživé“ přitom ruské úřady označují veškeré informace, které nejsou v souladu s oficiální verzí Moskvy o válce rozpoutané před více než dvěma lety proti Ukrajině. O případu dnes informovala ruská média, podle kterých lékařce hrozí až deset let vězení. Pokyn k jejímu stíhání dal podle tisku jeden z blízkých spolupracovníků prezidenta Vladimira Putina.
Zprvu se otevřený dopis šířil přes sociální síť Telegram pouze mezi zdravotníky, ale později se objevil na veřejnosti. K večeru bylo pod ním už 2000 podpisů, a to nejen od lékařů, napsal Kommersant. O tři hodiny dříve server RBK psal, že pod dopis se podepsalo 150 lékařů.
„Dětská lékařka Bujanovová byla uvězněna po udání. Uvěznili ji bez možnosti, aby se ohradila proti obviňujícím tvrzením. Je odbornice, jakých je nedostatek. Jako dětská lékařka 40 let pomáhá nejmenším pacientům. Ale zavřeli ji kvůli jedinému udání v podobě videa, dokonce nebylo ani zapotřebí trestní oznámení od udavačky,“ citoval deník z dopisu. Lékaři také požadují, aby vyšetřovatelé vysvětlili, proč vyšetřování, zahájené v únoru, trvá tak dlouho.
V bojích na Ukrajině od začátku ruské invaze v únoru 2022 zahynulo okolo 150.000 ruských vojáků. V dnes zveřejněném rozhovoru s nezávislým ruským listem Novaja Gazeta Jevropa to řekl francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné. Neupřesnil ale, na čem tento údaj zakládá.
„Vojenské selhání Ruska už nastalo. Odhadujeme ruské vojenské ztráty na 500.000 včetně 150.000 mrtvých,“ uvedl Séjourné. „K čemu to všechno je? Dá se to shrnout dvěma slovy: k ničemu,“ řekl ministr země, která spolu s dalšími západními státy diplomaticky, vojensky i finančně podporuje Kyjev.
