Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se Evropská unie naučila hodně o vzorcích chování Kremlu i ruského prezidenta Vladimira Putina, a stala se tak ostražitější. V rozhovoru ke 20. výročí dosud největšího rozšíření Evropské unie to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie podle ní není dokonalá, ani taková nemůže být, protože je spolkem 27 členských států a 450 milionů obyvatel, připomněla šéfka unijní exekutivy. Výhody, které členství v EU přináší, jsou ovšem podle ní obrovské.
„Pro mě je Evropská unie více než jen spolek zemí, je to náš společný domov,“ zdůraznila von der Leyenová v rozhovoru se skupinou novinářů ze států, které do EU před 20 lety vstoupily. V roce 2004 se unie rozšířila o Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Kypr a Maltu.
Vzhledem k dění v některých nových členských státech, například pokud jde o problémy s dodržováním pravidel právního státu v Maďarsku či svobody médií na Slovensku, se někdy objevuje tvrzení, že tyto země ještě nebyly na vstup do EU zralé a připravené. S tím dnes ale Ursula von der Leyenová nechtěla souhlasit.
Kyjevská městská správa oznámila naléhavou evakuaci dvou nemocnic v hlavním městě. Ukrajinská média naznačují, že evakuace je způsobena výhrůžkami ze strany šéfa běloruské KGB Ivana Tertela, píše kanál Nexta.
Na zasedání „Všeběloruského lidového shromáždění“ Tertel prohlásil, že jeho služba bude čelit „teroristům“ z Ukrajiny. „Všichni tito lidé a jejich plány jsou nám známi. V boji proti terorismu jednáme podle zákonů válečného stavu. Mezi teroristy jsou mrtví a zranění, budou potrestáni, přestože si za své doupě vybrali kyjevské nemocnice v Bohatyrské ulici 30-32, kde se vlastně schovávali za zády nemocných dětí,“ řekl šéf KGB.
Na moskevském letišti Ostafjevo se v noci na dnešek podařilo zničit víceúčelový ruský vrtulník Ka-32, oznámila ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Zveřejnila také videozáznam, který podle ní operaci zachycuje. K zodpovědnosti za operaci se přímo nepřihlásila, ukrajinské zapojení ale naznačila heslem „Sláva Ukrajině!“ na konci oznámení. Podobná prohlášení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Vrtulník podle rozvědky používala ruská armáda během svého tažení na Ukrajině při podpůrných operacích. Vrtulníky Ka-32 se využívají k přepravě osob či nákladu, k pátracím a záchranným operacím při humanitárních katastrofách nebo i k hašení požárů.
Letiště Ostafjevo podle ukrajinské rozvědky patří ruskému ministerstvu obrany, které ho využívá společně se společností Gazpromavia patřící pod plynárenský podnik Gazprom. Podle dostupných informací slouží letiště pro civilní i vojenské lety.
