Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
„Obyčejní Ukrajinci chápou, že ne všichni Rusové jsou proti nim. Ale pokud jde o ukrajinskou vládu, myslím, že by bylo správné, kdyby tyto lidi měla na paměti. Tohle zjevně není ruská válka. Tohle je válka Putina,“ uvedla Julija Navalná, vdova po ruském opozičním předákovi Alexeji Navalném. „Samozřejmě existuje velmi agresivní, proválečná menšina. Vyčnívá, ale je malá. Putin dělá vše možné, aby ji povzbudil. Ukazuje na ně a říká: 'Podívejte, všichni jsou takoví!' Ale to není pravda. Většina lidí z různých důvodů chce, aby válka skončila,“ prohlásila v rozhovoru s magazínem Time, který ji zařadil do stovky letošních osobností s největším vlivem. V Rusku žijí protiváleční Rusové, někteří dávají odpor najevo, ale lze těžko čekat, že všichni vyjdou protestovat. Ne všichni jsou hrdinové, dodala.
Sněmovní bezpečnostní výbor ocenil po dnešním neveřejném jednání s ředitelem Bezpečnostní informační služby Michalem Koudelkou, jak kontrarozvědka ochraňuje národněbezpečnostní zájmy ČR. S poslanci Koudelka hovořil o operaci proti ruským vlivovým skupinám. BIS v březnu oznámila, že se jí podařilo „odhalit a zmapovat“ aktivity vlivové sítě financované z Ruska působící v zemích EU, potažmo v Evropském parlamentu. Předseda výboru Pavel Žáček (ODS) po jednání výboru ČTK řekl, že nyní na operaci navazují další země, podle otevřených zdrojů Polsko, Belgie, Francie, Nizozemsko a Německo.
„Ruské kanály Telegramu informují o útoku dronu na chemický závod Kamjanskij v ruské Rostovské oblasti, kde se vyrábí tuhé palivo pro protiletadlové rakety. Fotografie ukazují požár v budově. Podle místních ruských úřadů jsou jedinou škodou rozbitá okna,“ tweetuje Anton Heraščenko.
