Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Ruské ministerstvo obrany informovalo, že v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska provedlo test mezikontinentální balistické střely. Test podle něj proběhl úspěšně a jeho výsledky potvrzují vysokou spolehlivost „ruských raket při zajišťování strategické bezpečnosti Ruské federace“. O jakou střelu konkrétně šlo, ministerstvo neupřesnilo.
Portál Meduza v souvislosti s oznámením o testu napsal, že různé telegramové kanály dříve upozorňovaly na fotografie a videozáznamy zachycující neidentifikovaný objekt na obloze. Kanál Ostorožno novosti uvedl, že raketu nebo stopy po ní zaznamenali obyvatelé Volgogradské, Astrachaňské nebo Orenburské oblasti na jihu Ruska.
Raketa byla vidět i z oblastí Blízkého východu.
OBRAZEM: Technici opravují tepelnou elektrárnu u Charkova. Jednu z největších elektráren na Ukrajině nedávno zničily ruské útoky.
Zájem Čechů o dění na Ukrajině, která více než dva roky čelí ruské invazi, se v posledním roce a půl téměř nemění. O vývoj situace se nadále zajímají necelé dvě třetiny lidí. O několik procentních bodů ve srovnání s dotazováním loni v létě se snížilo vnímání války na Ukrajině jako bezpečnostní hrozby pro Evropu a ČR. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Průzkum se uskutečnil od konce ledna do 11. března a zúčastnilo se ho 966 obyvatel Česka starších 15 let.
Sedm z deseti dotázaných považuje situaci na Ukrajině za hrozbu pro evropskou bezpečnost a mír ve světě. Za hrozbu pro bezpečnost ČR ji označilo 64 procent respondentů. „Z časového srovnání můžeme vidět, že vnímání situace na Ukrajině jako bezpečnostní hrozby se oproti poslednímu srovnatelnému výzkumu z období června a července 2023 v případě vnímání ohrožení evropské bezpečnosti a bezpečnosti České republiky poněkud snížilo,“ uvedlo CVVM. U ohrožení bezpečnosti ČR zaznamenal průzkum pokles o šest procentních bodů, v případě evropské bezpečnosti o čtyři procentní body.
