Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Záplavy v Rusku zasáhly Kurgan, pod vodou se ocitl i jediný ruský výrobce BMP, píše Defense Express. Evakuován by měl být i závod Kurganmašzavod, který je jediným ruským výrobcem nových pěchotních (vyrábějí se zde všechna bojová vozidla BMP-3 a BMP-4) a výsadkových bojových vozidel.
Japonský premiér Fumio Kišida dnes využil svého projevu v americkém Kongresu k vyzdvižení role Spojených států na mezinárodní scéně v době sílících obav spojených s kroky Ruska a Číny. Mimo jiné varoval před ukončením americké podpory Ukrajiny.
„Jak dlouho by trvalo, než by se bez americké podpory pod náporem z Moskvy zhroutily ukrajinské naděje? Jak dlouho by trvalo, než by bez americké přítomnosti Indo-Pacifik čelil ještě drsnější realitě?“ citovala Kišidu agentura Reuters.
Kreml loni zaplatil 58 miliard rublů (asi 15 miliard korun) neziskovým organizacím, aby šířily propagandistické informace určené domácímu publiku, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka. Podle rozvědky jde o organizace, které se prezentují jako nezávislé na státních strukturách, ale ve skutečnosti na zakázku Kremlu šíří na internetu takzvaně vlastenecký obsah.
Podle rozvědky může být tento obsah skryt v různých blozích, filmech, seriálech, zprávách nebo i počítačových hrách. Cílem takto šířené propagandy je formování loajálních postojů veřejnosti k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, ospravedlňování ruské války proti Ukrajině nebo oslavování ruských vojáků. Ruské úřady na šíření takovýchto informací vynakládají více peněz než v minulosti, tvrdí také ukrajinská tajná služba.
„Zvýšení výdajů na skrytou propagandu určenou domácímu publiku může svědčit jak o snížení důvěry k oficiálním a tradičním médiím agresorské země, tak také o snaze Putinovy diktatury zajistit si kontrolu nad internetovým prostorem v Rusku,“ uvedla ukrajinská rozvědka.
