Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Za poslední den ztratil protivník 860 lidí, 15 tanků, 73 obrněných vozidel, 61 cisteren a dalších vozidel atd., informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Cílem náletu v Rostovské oblasti bylo patrně armádní letiště Morozovsk, napsala ukrajinská agentura Unian s odvoláním na videozáznamy šířené na sociálních sítích. Podle Unian dronové útoky mířily i na leteckou základnu u města Engels v Saratovské oblasti stovky kilometrů od ukrajinských hranic a na letiště v Jejsku na jihozápadě Ruska u pobřeží Azovského moře.
Ruské ministerstvo nálety připsalo Ukrajině, která se k nim oficiálně nepřihlásila.
Letiště v Morozovsku slouží jako základna pro bombardéry Su-24 a Su-34, uvedla Unian. Z letiště v Jejsku startují ruské bombardéry útočící na jih a východ Ukrajiny.
Ukrajinská armáda popírá tvrzení té ruské, že její vojáci vstoupili na okraj Časiv Jaru nedaleko Bachmutu. „Nevěřte ruským zprávám,“ řekl mluvčí Ozbrojených sil Ukrajiny Andrij Zadubinnyj. „Situace je tam velmi obtížná, boje pokračují, ale oni tam nejsou,“ dodal pro agenturu Reuters.
