Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Při ruském útoku na Charkovskou oblast 4. dubna byli zraněni dva muži ve věku 55 a 21 let, uvedl guvernér Oleh Syniehubov. Muž, o jehož smrti bylo dříve informováno, byl 36letý zemědělský dělník. Všechny tři oběti v době útoku pracovaly na poli mezi obcemi Berezivka a Korotych.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes zpochybnil, že by za březnovým útokem na koncertní síň u Moskvy mohli být islámští fundamentalisté. K masové střelbě, při níž zahynulo nejméně 144 lidí, se opakovaně přihlásil Islámský stát a řada zahraničních odborníků tato prohlášení označila za věrohodná. Putin a další ruští představitelé nicméně z útoku opakovaně obvinili Ukrajinu. Kyjev jakékoli své zapojení do březnových událostí v Moskvě popřel.
„Rusko nemůže být objektem teroristických útoků islámských fundamentalistů,“ sdělil dnes podle agentury TASS Putin. „Naše země demonstruje unikátní příklad mezikonfesijní jednoty a porozumění i mezináboženské a mezietnické jednoty," uvedl také. Prohlásil rovněž, že Rusko si i na mezinárodním poli vede tak, že by islamisté neměli k útoku na něj důvod.
Český exprezident Miloš Zeman se v souvislosti s válkou na Ukrajině vyslovil pro zahájení mírových jednání pomocí prostředníka. Úplné ovládnutí Ukrajiny Ruskem by podle něj posílilo imperiální ambice Moskvy. Slovenský premiér Robert Fico ve společné debatě se Zemanem v televizi TA3 uvedl, že konflikt na Ukrajině nelze vojensky vyhrát. Zeman se do debaty s Ficem připojil prostřednictvím videospojení.
„K tomu, aby došlo k míru, je zapotřebí nějakého prostředníka. Snažme se pořád neuvažovat jenom v kategorii války. Buď vyvraždíte miliony Ukrajinců a z Ukrajiny zbude poušť a přinutíte Ukrajinu ke kapitulaci. Ale těžko očekávat, že by se podařilo přinutit ke kapitulaci Rusko. Už z tohoto důvodu je nutné jednání,“ řekl Zeman, který byl ve středu propuštěn z nemocnice do domácí péče.
