Vládní novinky: Až 5,2 miliard na ukrajinské děti ve školách a změna u víz pro Rusy
Vláda premiéra Petra Fiala (ODS), toho času v izolaci s covidem, dnes probrala několik novinek týkajících se ukrajinských uprchlíků. Mj. schválila na začlenění ukrajinských žáků do škol a adaptační skupiny do srpna zvýšení rozpočtu MŠMT o 5,2 miliardy korun, řekl na vládní tiskovce ministr školství Petr Gazdík (STAN). Kabinet také prodloužil nouzový stav do května, což mu v úterý umožnila Sněmovna.
Co schválila vláda směrem k válce na Ukrajině
- Dodatečné výdaje v oblasti regionálního školství v souvislosti s válkou na Ukrajině ve výši až 5,2 miliardy korun.
- Prodloužení nouzového stavu do konce května.
- Příští týden probere program MMR na podporu rekonstrukcí a oprav objektů pro krátkodobé až střednědobé ubytování uprchlíků či dotace na opravy bytů.
- MZV rozšířilo výjimky ze zákazu víz pro Rusy a Bělorusy. Kromě rodinných příslušníků občanů ČR mohou o víza žádat i příbuzní občanů EU.
„Vláda schválila materiál, kterým do regionálního školství připutuje dalších až 5,2 miliardy korun, což jsou maximální výdaje na začlenění, zařazení nových ukrajinských žáků a studentů ve věku 3 až 18 let od mateřských škol až po střední školy,“ uvedl ministr školství Gazdík.
„V ČR v současné době je 125 tisíc registrovaných žáků a studentů ve věku 3 až 18 let, kteří mají povinnost do 90 dnů přihlásit se k povinné školní docházce,“ upozornil Gazdík.
Až 2,8 miliardy korun mohou stát tzv. adaptační skupiny. „My ty peníze budeme uvolňovat postupně podle toho, jak bude o ty adaptační skupiny skutečný zájem,“ poznamenal Gazdík. Školy se budou hlásit do tzv. šablon. Peníze jsou vedle toho třeba i na různé jazykové kurzy, uvedl Gazdík. Výzvy bude MŠMT v příštích dnech a týdnech postupně zveřejňovat a školy, které kurzy chtějí konat, se do nich budou moci hlásit.
„Chtěl bych také zároveň poděkovat všem učitelům a ředitelům, jakým způsobem se zhostili zatím přijímání ukrajinských studentů. Skutečně k nim přistupují velmi individuálně, snaží se většinou studenty řešit podle jejich osobní úrovně, podle jejich traumat, která například mají, nebo tak, aby to pro ně bylo co nejlepší. Smekám před tím, co skutečně za těch takřka 5 týdnů dokázali,“ dodal Gazdík.
Bartoš děkoval těm, co ubytovávají uprchlíky
Vláda dnes také prodloužila nouzový stav vyhlášený v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny do 31. května. Šlo o formální krok, v úterý k tomu získala souhlas Sněmovny. Stav nouze je podle vlády nadále nutný ke zvládání přílivu Ukrajinců utíkajících z vlasti napadené ruskými vojsky.
Kvůli onemocnění covidem-19 a izolaci se jednání vlády nezúčastnil premiér Petr Fiala (ODS).
Vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) děkoval Čechům, kteří poskytli ubytování ukrajinským rodinám. „Já bych chtěl ocenit angažovanost jednotlivců, lidí, firem, ale i třeba hotelů v ČR, kteří v dané chvíli přispěchali na pomoc a skutečně těm rodinám poskytli to útočiště dle svých možností často bez jakýchkoliv nároků na nějaké protiplnění,“ podotkl.
Děkoval i starostům, kteří poskytli ukrajinským rodinám objekty, které nebyly třeba dorekonstruované - a upravili je narychlo na útočiště pro tyto rodiny. „My jsme slíbili, že i jako ministerstvo pro místní rozvoj podobně, jako to bylo v programu, který řešil zasažení tornáda na jižní Moravě, jsme připravili program na podporu ubytování lidí prchajících před Putinovou válkou z Ukrajiny. Ale i s tím výhledem, že takto vzniklé byty budou moct být nadále, až ten konflikt jednou, věříme všichni, že skončí a ti lidé se budou vracet zpátky do své domoviny, použitelné na posílení tohoto fondu,“ uvedl Bartoš.
Program na vládě představil již dnes, vláda jej bude schvalovat příští týden. Primárně půjde o podporu oprav a menších rekonstrukcí obecních a krajských objektů, které nejsou v současné době obyvatelné. Do budoucna by měly být využitelné pro občany ohrožené bytovou nouzí. Program by měl nyní umožnost obcím nakoupit rovněž montované domy pro ubytování rodin uprchlíků.
Ministerstvo rozšířilo výjimky pro víza
Ministerstvo zahraničních věcí ve středu se souhlasem vlády rozšířilo výjimky ze zákazu vydávání víz pro občany Ruska a Běloruska. Kromě rodinných příslušníků občanů ČR mohou o víza nově žádat i rodinní příslušníci občanů států Evropské unie či zemí, které mají s unií uzavřenou mezinárodní dohodu. Po zasedání kabinetu to řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).
Vláda rozhodla o zastavení vydávání víz ruským občanům koncem února v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu. Stejný krok učinila 2. března i vůči Bělorusku. Výjimkou jsou od počátku humanitární případy.
Lipavský ve středu řekl, že kabinet na návrh jeho úřadu a ministerstva vnitra výjimky rozšířil. „Nově se nejedná pouze o rodinné příslušníky občanů ČR, kteří mohou žádat o víza o vstup do ČR, ale také o rodinné příslušníky občanů států EU a států, které jsou vázány mezinárodní smlouvou sjednanou s EU, případně členy Evropského hospodářském prostoru.“
Ministerstva urychlí práce na sankčním režimu proti Rusku
Vláda uložila ministerstvům financí, zahraničních věcí a průmyslu pracovat na sankčním režimu vůči ruským subjektům v Česku, řekl dále Lipavský.
Reaguje tak na sankce uvalené na Rusko po jeho vojenské invazi na Ukrajinu. K efektivním sankcím proti zahraničním subjektům nyní podle Lipavského chybí v českém právu potřebný nástroj. Jeho příprava tak patří mezi úkoly, které ministerstva dostala.
Ministerstvo zahraničí podle Lipavského na základě úkolu urychlí práce na tzv. Magnitského zákonu, který umožňuje sankcionovat hrubá porušení lidských práv. Kabinet ho v programovém prohlášení původně slíbil předložit do konce příštího roku. Magnitského zákon má původ v USA v roce 2012, státy EU mohou podle obdobného sankčního režimu například zmrazit majetek či zakázat vstup na své území lidem odpovědným za prohřešky proti lidským právům od prosince 2020.
Česko podle Lipavského nyní nemá dostatečné možnosti. „V tuto chvíli neexistuje reálný právní nástroj, kterým by mohla ČR efektivně na základě domácího politického zadání sankcionovat zahraniční subjekt. Proto připravujeme Magnitského zákon,“ řekl. Ministerstvo průmyslu pracuje na identifikaci problematických vlastníků a hledá cesty, jak majetek zmrazit, doplnil Lipavský.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že již existují prvotní seznamy majetku v Česku. „Jsou kontrolovány a aktualizovány. V prvním kole se jedná o seznamy, kde je právní vztah k tomu majetku prokazatelný, ale je tu celá řada majetků, které jsou drženy přes různé offshorové společnosti a bílé koně,“ podotkl. Síkela věří, že finální seznam bude hotový nejpozději v době, kdy bude připravena potřebná legislativa.
EU, Británie a USA společně s dalšími partnery, jako je Kanada nebo Japonsko, přistoupili ve světle ruské invaze na Ukrajinu k mimořádně tvrdým sankcím. Míří proti ruským politikům a podnikatelům, ale také bankám včetně té centrální. Omezují i vývoz různých druhů zboží do Ruska, zejména produktů spojených s moderními technologiemi. Zároveň západní činitelé v posledních dnech dávají najevo, že se sankční režim bude dál rozšiřovat.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.
Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
