Rusko chce válku ukončit do 9. května, tvrdí Ukrajina. Datum má velkou symboliku
Rusko chce ukončit válku s Ukrajinou ve stejný den, kdy oslaví své vítězství ve druhé světové válce, uvedli ukrajinští představitelé.
Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny řekl listu Kyiv Independent, že jejich zpravodajské informace naznačují, že Rusové chtějí ukončit válku do 9. května, což je den, který se v Rusku slaví jako vítězství nad nacisty před více než 70 lety.
Den vítězství je jedním z největších ruských svátků, mnoho škol a podniků se na tento den zavírá a po celé zemi pochodují vojenské přehlídky. Připomíná kapitulaci nacistického Německa sovětským silám v roce 1945.
Vzhledem k tomu, že ruský prezident Vladimir Putin neustále prohlašuje, že ruská invaze na Ukrajinu je „denacifikací“ země – navzdory tomu, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má židovský původ a nulovým důkazům o rozšířeném nacismu v zemi – toto datum má pro Rusy význam jak v minulosti, tak v současnosti.
Zpráva přichází v době, kdy válka pokračuje už přes měsíc. Během několika útoků na Ukrajině Rusko tvrdilo, že se zaměřuje spíše na nacisty než na civilisty. Například jeden ruský představitel řekl, že síly vybombardovaly počátkem tohoto měsíce jadernou výzkumnou laboratoř v Charkově, protože prapor Azov, údajně neonacistický vojenský pluk, ji plánoval vyhodit do vzduchu a obvinit Rusy.
Úředníci také uvedli, že dětská nemocnice a porodnice v Mariupolu byla cílem náletu, protože ji převzali krajně pravicoví radikálové, přestože neposkytli žádné důkazy. Političtí činitelé po celém světě, včetně Spojených států, označují útoky na nemocnice a jaderná zařízení za válečné zločiny.
Nacisté Ukrajině nevládnou
I přes to, že Putinova tvrzení o denacifikaci jsou pouhá propaganda, která má ospravedlnit ruský útok na Ukrajinu, je pravda, že Ukrajina podle zprávy NBC News zaznamenala nárůst neonacistických skupin.
Vůdce jedné skupiny, jménem Svoboda, řekl, že Ukrajinu ovládá „moskevsko-židovská mafie“, další člen označil holocaust za „zářné období“ historie. Zakladatel batalionu Azov, který je součástí ukrajinské Národní gardy, prohlásil, že „národním záměrem“ Ukrajiny je zbavit se Židů a „podřadných ras“ žijících na Ukrajině, píše NBC.
Kyjevské úřady nedávno nastavily semafory tak, aby se v devět hodin ráno rozsvítily červeně a zajistily tak, že se hlavní město připojí k celostátní minutě ticha. „Lepší pozdě než nikdy,“ řekl Reva.
Pro aktivistku a podporovatelku kampaně Darju Kolomjecovou jde o kolektivní i osobní okamžik. „Každý den se probouzíme – někdy kvůli útokům sotva spíme – ale každé ráno v devět se scházíme, abychom si zavzpomínali, proč tu stále jsme a komu musíme být vděční. V zármutku nejste sami. V tom okamžiku je mezi námi energie,“ řekla.
Každé ráno v devět hodin se Kyjev na minutu zastaví. Semafory se rozsvítí červeně a stálé tikání metronomu z reproduktorů signalizuje 60 vteřin zamyšlení. Auta stojí uprostřed ulice, řidiči vystupují a stojí se skloněnými hlavami. Po celé Ukrajině – v kavárnách, tělocvičnách, školách, v televizi, a dokonce i na frontové linii – se lidé zastavují, aby si připomněli ty, kteří padli za oběť ruské invazi, píše agentura AP.
Server Ukrajinska pravda dnes ráno napsal, že po ruském útoku na ukrajinskou kritickou infrastrukturu se ocitlo pět obcí v Kirovohradské oblasti bez dodávek elektrického proudu. Web se odvolává na vyjádření oblastního šéfa Andrije Rajkovyče, který podrobnosti k objektům kritické infrastruktury neposkytl. Útok se podle předběžných informací obešel bez obětí nebo zraněných.
V jiné zprávě tentýž zpravodajský web uvádí, že v pondělí večer Rusové zaútočili leteckými pumami na město Charkov, přičemž v jedné části vypukl požár a bylo poškozeno zdravotnické zařízení. Byli tam čtyři zranění, dodal web odkazující se na místní činitele. Některé části města se také ocitly bez elektřiny.
Ve vedení Ukrajiny však neexistují žádné důkazy o nacismu. Zelenského vlastní rodina zemřela během holocaustu. V předchozím rozhovoru pro Newsweek Thomas Graham, významný člen Rady pro zahraniční vztahy a spoluzakladatel programu ruských, východoevropských a eurasijských studií na Yaleově univerzitě, řekl, že protinacistický narativ je v Rusku silný.
„Jedním z velkých ruských triumfů minulého století bylo vítězství nad nacistickým Německem, kterého sovětský lid dosáhl za ohromné oběti,“ řekl. „Putin se tedy snaží recyklovat tento protinacistický příběh, aby apeloval na velmi silné emoce jako způsob, jak získat podporu pro to, co dělá.“
