Rusko chce válku ukončit do 9. května, tvrdí Ukrajina. Datum má velkou symboliku
Rusko chce ukončit válku s Ukrajinou ve stejný den, kdy oslaví své vítězství ve druhé světové válce, uvedli ukrajinští představitelé.
Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny řekl listu Kyiv Independent, že jejich zpravodajské informace naznačují, že Rusové chtějí ukončit válku do 9. května, což je den, který se v Rusku slaví jako vítězství nad nacisty před více než 70 lety.
Den vítězství je jedním z největších ruských svátků, mnoho škol a podniků se na tento den zavírá a po celé zemi pochodují vojenské přehlídky. Připomíná kapitulaci nacistického Německa sovětským silám v roce 1945.
Vzhledem k tomu, že ruský prezident Vladimir Putin neustále prohlašuje, že ruská invaze na Ukrajinu je „denacifikací“ země – navzdory tomu, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má židovský původ a nulovým důkazům o rozšířeném nacismu v zemi – toto datum má pro Rusy význam jak v minulosti, tak v současnosti.
Zpráva přichází v době, kdy válka pokračuje už přes měsíc. Během několika útoků na Ukrajině Rusko tvrdilo, že se zaměřuje spíše na nacisty než na civilisty. Například jeden ruský představitel řekl, že síly vybombardovaly počátkem tohoto měsíce jadernou výzkumnou laboratoř v Charkově, protože prapor Azov, údajně neonacistický vojenský pluk, ji plánoval vyhodit do vzduchu a obvinit Rusy.
Úředníci také uvedli, že dětská nemocnice a porodnice v Mariupolu byla cílem náletu, protože ji převzali krajně pravicoví radikálové, přestože neposkytli žádné důkazy. Političtí činitelé po celém světě, včetně Spojených států, označují útoky na nemocnice a jaderná zařízení za válečné zločiny.
Nacisté Ukrajině nevládnou
I přes to, že Putinova tvrzení o denacifikaci jsou pouhá propaganda, která má ospravedlnit ruský útok na Ukrajinu, je pravda, že Ukrajina podle zprávy NBC News zaznamenala nárůst neonacistických skupin.
Vůdce jedné skupiny, jménem Svoboda, řekl, že Ukrajinu ovládá „moskevsko-židovská mafie“, další člen označil holocaust za „zářné období“ historie. Zakladatel batalionu Azov, který je součástí ukrajinské Národní gardy, prohlásil, že „národním záměrem“ Ukrajiny je zbavit se Židů a „podřadných ras“ žijících na Ukrajině, píše NBC.
Ruská generální prokuratura dnes prakticky zakázala činnost lidskoprávní organizace Amnesty International (AI), kterou označila za nežádoucí. Moskva v době více než tři roky trvající ruské agrese proti Ukrajině tvrdě postupuje proti zahraničním nevládním organizacím, které se stejně jako AI kriticky vyjadřují o počínání režimu prezidenta Vladimira Putina.
„Londýnské sídlo Amnesty je centrem příprav světových rusofobních projektů financovaných komplici režimu v Kyjevě,“ uvedla ruská generální prokuratura. Označení organizace za nežádoucí znamená de facto zákaz její činnosti v Rusku a lidem, kteří s ní spolupracují, hrozí trestní stíhání.
Amnesty International opakovaně kritizuje Putinův režim například za věznění vůdčích představitelů opozice. Hovoří také o válečných zločinech ruské armády při agresi proti Ukrajině. Letos mimo jiné vydala zprávu, v níž poukazovala na mučení, špatné a nelidské zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a civilisty uvězněnými v Rusku.
„Je samozřejmě výhodnější dosáhnout našich cílů politickými a diplomatickými prostředky,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a dodal, že Moskva si „velmi váží“ snah americké administrativy konflikt trvající čtvrtým rokem ukončit.
Dnešní telefonát prezidentů Trumap a Putina podle něho naváže na páteční jednání v Istanbulu, kde se k přímým rozhovorům poprvé po více než třech letech sešla ukrajinská a ruská delegace. Znepřátelené země se dohodly jedině na výměně 1000 válečných zajatců na každé straně.
Peskov dnes řekl, že Putin před rokem 2022 vyvinul velké úsilí, aby Rusko svých cílů dosáhlo diplomatickou cestou, Západ ale podle něho prezidentovy návrhy odmítal. „Když na politické a diplomatické dráze nezbývá žádný prostor, je zahájena speciální vojenská operace,“ uvedl mluvčí Kremlu.
Ruský prezident Vladimir Putin je před dnešním telefonátem se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem přesvědčený o své síle a věří, že ruské armádě se do konce roku podaří prolomit ukrajinskou obranu a ovládnout všechny čtyři ukrajinské oblasti, na které si Moskva dělá nárok. Dnes to napsala agentura Bloomberg s odvoláním na člověka, který má vhled do Putinova uvažování. Tento přístup znamená, že není pravděpodobné, že by šéf Kremlu byl ochotný Trumpovi během jejich jednání nabídnout nějaké významnější ústupky.
Bloomberg připomíná, že Trump tlačí na to, aby více než tři roky trvající válka na Ukrajině rychle skončila, a dává najevo, že bez přímých rozhovorů mezi ním a Putinem se tak nestane. Putin ale doposud nevyslal žádný signál, že by byl připraven boje zastavit, a jeho armáda na frontě pomalu postupuje, což v Kyjevě i v mnoha evropských zemích vzbuzuje obavy z toho, že Ukrajina by mohla být přinucena vzdát se větší části svého území.
„Trump chce, aby Putin souhlasil s příměřím, ale on to rozhodně nechce,“ řekl bývalý poradce Kremlu Sergej Markov. Putin však podle něho nemá zájem na tom, aby jednání zkrachovala. „Snaží se manévrovat tak, aby rozhovory pokračovaly souběžně s vojenskou ofenzivou,“ dodal.
Ve vedení Ukrajiny však neexistují žádné důkazy o nacismu. Zelenského vlastní rodina zemřela během holocaustu. V předchozím rozhovoru pro Newsweek Thomas Graham, významný člen Rady pro zahraniční vztahy a spoluzakladatel programu ruských, východoevropských a eurasijských studií na Yaleově univerzitě, řekl, že protinacistický narativ je v Rusku silný.
„Jedním z velkých ruských triumfů minulého století bylo vítězství nad nacistickým Německem, kterého sovětský lid dosáhl za ohromné oběti,“ řekl. „Putin se tedy snaží recyklovat tento protinacistický příběh, aby apeloval na velmi silné emoce jako způsob, jak získat podporu pro to, co dělá.“
