Rusko chce válku ukončit do 9. května, tvrdí Ukrajina. Datum má velkou symboliku
Rusko chce ukončit válku s Ukrajinou ve stejný den, kdy oslaví své vítězství ve druhé světové válce, uvedli ukrajinští představitelé.
Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny řekl listu Kyiv Independent, že jejich zpravodajské informace naznačují, že Rusové chtějí ukončit válku do 9. května, což je den, který se v Rusku slaví jako vítězství nad nacisty před více než 70 lety.
Den vítězství je jedním z největších ruských svátků, mnoho škol a podniků se na tento den zavírá a po celé zemi pochodují vojenské přehlídky. Připomíná kapitulaci nacistického Německa sovětským silám v roce 1945.
Vzhledem k tomu, že ruský prezident Vladimir Putin neustále prohlašuje, že ruská invaze na Ukrajinu je „denacifikací“ země – navzdory tomu, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má židovský původ a nulovým důkazům o rozšířeném nacismu v zemi – toto datum má pro Rusy význam jak v minulosti, tak v současnosti.
Zpráva přichází v době, kdy válka pokračuje už přes měsíc. Během několika útoků na Ukrajině Rusko tvrdilo, že se zaměřuje spíše na nacisty než na civilisty. Například jeden ruský představitel řekl, že síly vybombardovaly počátkem tohoto měsíce jadernou výzkumnou laboratoř v Charkově, protože prapor Azov, údajně neonacistický vojenský pluk, ji plánoval vyhodit do vzduchu a obvinit Rusy.
Úředníci také uvedli, že dětská nemocnice a porodnice v Mariupolu byla cílem náletu, protože ji převzali krajně pravicoví radikálové, přestože neposkytli žádné důkazy. Političtí činitelé po celém světě, včetně Spojených států, označují útoky na nemocnice a jaderná zařízení za válečné zločiny.
Nacisté Ukrajině nevládnou
I přes to, že Putinova tvrzení o denacifikaci jsou pouhá propaganda, která má ospravedlnit ruský útok na Ukrajinu, je pravda, že Ukrajina podle zprávy NBC News zaznamenala nárůst neonacistických skupin.
Vůdce jedné skupiny, jménem Svoboda, řekl, že Ukrajinu ovládá „moskevsko-židovská mafie“, další člen označil holocaust za „zářné období“ historie. Zakladatel batalionu Azov, který je součástí ukrajinské Národní gardy, prohlásil, že „národním záměrem“ Ukrajiny je zbavit se Židů a „podřadných ras“ žijících na Ukrajině, píše NBC.
Navýšené obranné výdaje budou podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) znamenat více peněz do obranného výzkumu a vývoje. Řádově půjde o stovky milionů korun v příštích letech, uvedla dnes ministryně při diskusi se zástupci vysokých škol na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT). V březnu vláda rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně do roku 2030, kdy by mělo Česko na obranu dávat tři procenta HDP.
Věda, výzkum a inovace hrají podle Černochové v obraně a obranném průmyslu nepostradatelnou roli. „Aby byl český obranný průmysl konkurenceschopný, musí disponovat nejen dostatečnými finančními zdroji a investicemi, ale také kvalitním výzkumem a vývojem, který mu napomůže inovovat a zlepšovat svůj potenciál,“ uvedla. Je podle ní potřeba zaměřovat se na nastupující technologie, které mají potenciál změnit bojiště. Příkladem může být využití dronů na Ukrajině. Čeští vojáci přitom v tomto ohledu spolupracují s ukrajinskými službami. „Máme informace z první ruky, z bojiště a můžeme ty informace přenášet do našich vizí a projektů,“ uvedla Černochová.
Ukrajina konzultuje s americkou stranou nový návrh dohody o nerostných surovinách, cílem je dospět k oboustranně přijatelnému textu. Podle serveru Ukrajinska pravda to dnes řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který se takto vyjádřil na tiskové konferenci v Kyjevě se svým litevským protějškem Kestutisem Budrysem. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která je dnes také na návštěvě Ukrajiny, podle agentury Reuters řekla, že jakékoliv nové dohody o vzácných zeminách s Kyjevem by měly být kompatibilní s evropským právem.
Ministerstvo zahraničí podle Sybihy nový návrh dohody o americkém přístupu k ukrajinským nerostným zdrojům obdrželo diplomatickou cestou v pátek 28. března. „Máme za sebou první kolo konzultací,“ uvedl šéf ukrajinské diplomacie, který dodal, že Kyjev je zavázán podepsat dokument, jenž by odpovídal národním zájmům USA i Ukrajiny. Sybiha zároveň vyjádřil přesvědčení, že dohoda, od níž se očekává zvýšení přítomnosti amerických podniků na Ukrajině, by přispěla k bezpečnosti jeho vlasti.
Polská prokuratura obvinila 47letého Ukrajince ze špionáže ve prospěch ruských tajných služeb. Na sociální síti X to dnes napsal mluvčí polského ministerstva vnitra Jacek Dobrzyński. Prokuratura uvedla, že se muž zabýval průzkumem vojenských objektů v Polsku. V případě usvědčení mu hrozí pět až 30 let vězení, píše agentura Reuters.
„Od začátku války na Ukrajině zadrželi detektivové (kontrarozvědky) ABW už 44 lidí podezřelých ze špionáže či podvratné činnosti na polském území ve prospěch Ruska či Běloruska. Jsou mezi nimi Rusové, Bělorusové, Ukrajinci a Poláci,“ dodal Dobrzyński.
Ve vedení Ukrajiny však neexistují žádné důkazy o nacismu. Zelenského vlastní rodina zemřela během holocaustu. V předchozím rozhovoru pro Newsweek Thomas Graham, významný člen Rady pro zahraniční vztahy a spoluzakladatel programu ruských, východoevropských a eurasijských studií na Yaleově univerzitě, řekl, že protinacistický narativ je v Rusku silný.
„Jedním z velkých ruských triumfů minulého století bylo vítězství nad nacistickým Německem, kterého sovětský lid dosáhl za ohromné oběti,“ řekl. „Putin se tedy snaží recyklovat tento protinacistický příběh, aby apeloval na velmi silné emoce jako způsob, jak získat podporu pro to, co dělá.“
