Rusko chce válku ukončit do 9. května, tvrdí Ukrajina. Datum má velkou symboliku
Rusko chce ukončit válku s Ukrajinou ve stejný den, kdy oslaví své vítězství ve druhé světové válce, uvedli ukrajinští představitelé.
Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny řekl listu Kyiv Independent, že jejich zpravodajské informace naznačují, že Rusové chtějí ukončit válku do 9. května, což je den, který se v Rusku slaví jako vítězství nad nacisty před více než 70 lety.
Den vítězství je jedním z největších ruských svátků, mnoho škol a podniků se na tento den zavírá a po celé zemi pochodují vojenské přehlídky. Připomíná kapitulaci nacistického Německa sovětským silám v roce 1945.
Vzhledem k tomu, že ruský prezident Vladimir Putin neustále prohlašuje, že ruská invaze na Ukrajinu je „denacifikací“ země – navzdory tomu, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má židovský původ a nulovým důkazům o rozšířeném nacismu v zemi – toto datum má pro Rusy význam jak v minulosti, tak v současnosti.
Zpráva přichází v době, kdy válka pokračuje už přes měsíc. Během několika útoků na Ukrajině Rusko tvrdilo, že se zaměřuje spíše na nacisty než na civilisty. Například jeden ruský představitel řekl, že síly vybombardovaly počátkem tohoto měsíce jadernou výzkumnou laboratoř v Charkově, protože prapor Azov, údajně neonacistický vojenský pluk, ji plánoval vyhodit do vzduchu a obvinit Rusy.
Úředníci také uvedli, že dětská nemocnice a porodnice v Mariupolu byla cílem náletu, protože ji převzali krajně pravicoví radikálové, přestože neposkytli žádné důkazy. Političtí činitelé po celém světě, včetně Spojených států, označují útoky na nemocnice a jaderná zařízení za válečné zločiny.
Nacisté Ukrajině nevládnou
I přes to, že Putinova tvrzení o denacifikaci jsou pouhá propaganda, která má ospravedlnit ruský útok na Ukrajinu, je pravda, že Ukrajina podle zprávy NBC News zaznamenala nárůst neonacistických skupin.
Vůdce jedné skupiny, jménem Svoboda, řekl, že Ukrajinu ovládá „moskevsko-židovská mafie“, další člen označil holocaust za „zářné období“ historie. Zakladatel batalionu Azov, který je součástí ukrajinské Národní gardy, prohlásil, že „národním záměrem“ Ukrajiny je zbavit se Židů a „podřadných ras“ žijících na Ukrajině, píše NBC.
Některé členské státy by uvítaly, kdyby Evropská unie poskytovala vedle zvýhodněných půjček na obranu i nevratné fondy. Před zahájením dnešního summitu EU v Bruselu se pro tuto možnost vyjádřili řecký premiér Kyriakos Mitsotakis či litevský prezident Gitanas Nauséda. Evropská komise chce prostřednictvím plánu na přezbrojení ReArm Europe mobilizovat dodatečné výdaje na obranu až ve výši 800 miliard eur (20 bilionů korun) včetně mechanismu půjček ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun).
Mitsotakis vítá návrh Evropské komise na rozvolnění fiskálních pravidel ohledně výdajů na obranu. Řecko dlouhodobě patří mezi unijní země, které vydávají na armádu a vojenské technologie největší podíl svého HDP. Děje se tak mimo jiné kvůli obavám ze souseda a regionálního rivala Turecka. V minulosti přitom Řecko mělo výrazné problémy s veřejnými financemi.
Podle Mitsotakise čeká členské státy a Evropskou komisi ještě podrobnější debata, jak financovat obranné plány EU. Evropská komise mimo jiné navrhuje systém půjček ve výši 150 miliard eur, některé státy však vyzývají k tomu, aby se hledaly i další zdroje financování. Mitsotakis by uvítal, kdyby vedle půjček plány obsahovaly i nevratné fondy.
Ve městě Engels po dronovém útoku z Ukrajiny vypukl požár na vojenském letišti a byla poškozena řada budov, napsal saratovský oblastní gubernátor Roman Busargin. Vzplála podle něj letištní plocha a úřady evakuovaly lidi žijící v okolí letiště. Úřady v okresu vyhlásily stav nouze, uvedla agentura Reuters. Busargin řekl, že Saratovská oblast a její město Engels se „staly předmětem nejmasivnějšího dronového útoku vůbec,“ napsala agentura.
Evropská unie uvolnila pro Ukrajinu další jednu miliardu eur (25 miliard korun) z programu, který využívá výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Peníze mají pomoci ukrajinské ekonomice. Od začátku roku EU poskytla z tohoto programu dojednaného v rámci skupiny zemí G7 čtyři miliardy eur (100 miliard korun).
V rámci takzvané makrofinanční asistence dostává Ukrajina zvýhodněné půjčky, které jsou kryté výnosy z ruských aktiv zmrazených v EU. Jedná se především o majetek ruské centrální banky. V rámci programu by EU měla poskytnout Ukrajině 18 miliard eur, první tři miliardy eur blok uvolnil v lednu.
„Pomáháme ukrajinské ekonomice zůstat na nohou a obnově kritické infrastruktury poničené ruskou agresí,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle sdělení komise může Kyjev peníze použít pro pokrytí svých současných a budoucích vojenských či rozpočtových potřeb a na výdaje na obnovu země.
Ve vedení Ukrajiny však neexistují žádné důkazy o nacismu. Zelenského vlastní rodina zemřela během holocaustu. V předchozím rozhovoru pro Newsweek Thomas Graham, významný člen Rady pro zahraniční vztahy a spoluzakladatel programu ruských, východoevropských a eurasijských studií na Yaleově univerzitě, řekl, že protinacistický narativ je v Rusku silný.
„Jedním z velkých ruských triumfů minulého století bylo vítězství nad nacistickým Německem, kterého sovětský lid dosáhl za ohromné oběti,“ řekl. „Putin se tedy snaží recyklovat tento protinacistický příběh, aby apeloval na velmi silné emoce jako způsob, jak získat podporu pro to, co dělá.“
