Rusko chce válku ukončit do 9. května, tvrdí Ukrajina. Datum má velkou symboliku
Rusko chce ukončit válku s Ukrajinou ve stejný den, kdy oslaví své vítězství ve druhé světové válce, uvedli ukrajinští představitelé.
Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny řekl listu Kyiv Independent, že jejich zpravodajské informace naznačují, že Rusové chtějí ukončit válku do 9. května, což je den, který se v Rusku slaví jako vítězství nad nacisty před více než 70 lety.
Den vítězství je jedním z největších ruských svátků, mnoho škol a podniků se na tento den zavírá a po celé zemi pochodují vojenské přehlídky. Připomíná kapitulaci nacistického Německa sovětským silám v roce 1945.
Vzhledem k tomu, že ruský prezident Vladimir Putin neustále prohlašuje, že ruská invaze na Ukrajinu je „denacifikací“ země – navzdory tomu, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má židovský původ a nulovým důkazům o rozšířeném nacismu v zemi – toto datum má pro Rusy význam jak v minulosti, tak v současnosti.
Zpráva přichází v době, kdy válka pokračuje už přes měsíc. Během několika útoků na Ukrajině Rusko tvrdilo, že se zaměřuje spíše na nacisty než na civilisty. Například jeden ruský představitel řekl, že síly vybombardovaly počátkem tohoto měsíce jadernou výzkumnou laboratoř v Charkově, protože prapor Azov, údajně neonacistický vojenský pluk, ji plánoval vyhodit do vzduchu a obvinit Rusy.
Úředníci také uvedli, že dětská nemocnice a porodnice v Mariupolu byla cílem náletu, protože ji převzali krajně pravicoví radikálové, přestože neposkytli žádné důkazy. Političtí činitelé po celém světě, včetně Spojených států, označují útoky na nemocnice a jaderná zařízení za válečné zločiny.
Nacisté Ukrajině nevládnou
I přes to, že Putinova tvrzení o denacifikaci jsou pouhá propaganda, která má ospravedlnit ruský útok na Ukrajinu, je pravda, že Ukrajina podle zprávy NBC News zaznamenala nárůst neonacistických skupin.
Vůdce jedné skupiny, jménem Svoboda, řekl, že Ukrajinu ovládá „moskevsko-židovská mafie“, další člen označil holocaust za „zářné období“ historie. Zakladatel batalionu Azov, který je součástí ukrajinské Národní gardy, prohlásil, že „národním záměrem“ Ukrajiny je zbavit se Židů a „podřadných ras“ žijících na Ukrajině, píše NBC.
V pondělí se v Rijádu sejdou zástupci Ruska a Spojených států, aby na expertní úrovni jednali o Ukrajině, respektive o bezpečnosti dopravy v Černém moři. Podle ruských agentur to dnes řekl zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov, který si ve středu telefonoval s poradcem Bílého domu pro národní bezpečnost Mikem Waltzem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že ve stejný den se setkají Američané také s ukrajinskou delegací.
„Naše technické týmy budou přítomny. Rozumím tomu tak, že nejprve bude schůzka mezi Ukrajinou a Amerikou a potom, jak poznamenali naši američtí partneři, v rámci současné diplomacie (bude jednat) Amerika s Ruskem,“ uvedl ukrajinský prezident. Podle RBK-Ukrajina podotkl, že je také možné, že půjde o paralelní setkání v jedné zemi na jedno téma.
Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se v Bruselu shodli na další podpoře bránící se Ukrajiny. Vyzvali rovněž Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku, kterou rozpoutalo svým útokem na sousední zemi v únoru 2022. Proti byl podle informací ČTK maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslný souhlas všech zemí.
„Evropská rada znovu vyjadřuje svou podporu komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru založenému na zásadách Charty OSN a mezinárodního práva a vítá veškeré úsilí o dosažení takového míru,“ stojí v textu o Ukrajině podpořeném 26 státy. Lídři rovněž uvítali společné prohlášení Ukrajiny a Spojených států po jejich setkání v Saúdské Arábii, včetně návrhu na dohodu o příměří, humanitární úsilí a obnovení sdílení zpravodajských informací a bezpečnostní pomoci USA. „Evropská rada vyzývá Rusko, aby prokázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku,“ dodává text.
Francouzská státní investiční banka Bpifrance vytvoří fond v objemu 450 milionů eur (asi 11,2 miliardy Kč), jehož prostřednictvím bude financovat obranné projekty. Oznámil to dnes ministr financí Éric Lombard. Fond bude podle něj součástí snahy zvýšit vojenské výdaje kvůli obavám z Ruska a kvůli pochybnostem o budoucnosti případné americké pomoci.
Ministr uvedl, že Francouzi do fondu budou moci dlouhodobě investovat. Minimální částka jednorázové investice bude 500 eur, dodal. Vláda si podle něj potřebuje zajistit pět miliard eur z veřejných i soukromých zdrojů, aby podpořila zbrojovky, které jsou podfinancované.
Prezident Emmanuel Macron, který za svých dvou funkčních období inicioval zdvojnásobení francouzského obranného rozpočtu, nedávno stanovil ještě vyšší cíl. Francie by podle něj měla zvýšit výdaje na obranu ze současných dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na tři až tři a půl procenta HDP.
Ve vedení Ukrajiny však neexistují žádné důkazy o nacismu. Zelenského vlastní rodina zemřela během holocaustu. V předchozím rozhovoru pro Newsweek Thomas Graham, významný člen Rady pro zahraniční vztahy a spoluzakladatel programu ruských, východoevropských a eurasijských studií na Yaleově univerzitě, řekl, že protinacistický narativ je v Rusku silný.
„Jedním z velkých ruských triumfů minulého století bylo vítězství nad nacistickým Německem, kterého sovětský lid dosáhl za ohromné oběti,“ řekl. „Putin se tedy snaží recyklovat tento protinacistický příběh, aby apeloval na velmi silné emoce jako způsob, jak získat podporu pro to, co dělá.“
