Rusko chce válku ukončit do 9. května, tvrdí Ukrajina. Datum má velkou symboliku
Rusko chce ukončit válku s Ukrajinou ve stejný den, kdy oslaví své vítězství ve druhé světové válce, uvedli ukrajinští představitelé.
Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny řekl listu Kyiv Independent, že jejich zpravodajské informace naznačují, že Rusové chtějí ukončit válku do 9. května, což je den, který se v Rusku slaví jako vítězství nad nacisty před více než 70 lety.
Den vítězství je jedním z největších ruských svátků, mnoho škol a podniků se na tento den zavírá a po celé zemi pochodují vojenské přehlídky. Připomíná kapitulaci nacistického Německa sovětským silám v roce 1945.
Vzhledem k tomu, že ruský prezident Vladimir Putin neustále prohlašuje, že ruská invaze na Ukrajinu je „denacifikací“ země – navzdory tomu, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má židovský původ a nulovým důkazům o rozšířeném nacismu v zemi – toto datum má pro Rusy význam jak v minulosti, tak v současnosti.
Zpráva přichází v době, kdy válka pokračuje už přes měsíc. Během několika útoků na Ukrajině Rusko tvrdilo, že se zaměřuje spíše na nacisty než na civilisty. Například jeden ruský představitel řekl, že síly vybombardovaly počátkem tohoto měsíce jadernou výzkumnou laboratoř v Charkově, protože prapor Azov, údajně neonacistický vojenský pluk, ji plánoval vyhodit do vzduchu a obvinit Rusy.
Úředníci také uvedli, že dětská nemocnice a porodnice v Mariupolu byla cílem náletu, protože ji převzali krajně pravicoví radikálové, přestože neposkytli žádné důkazy. Političtí činitelé po celém světě, včetně Spojených států, označují útoky na nemocnice a jaderná zařízení za válečné zločiny.
Nacisté Ukrajině nevládnou
I přes to, že Putinova tvrzení o denacifikaci jsou pouhá propaganda, která má ospravedlnit ruský útok na Ukrajinu, je pravda, že Ukrajina podle zprávy NBC News zaznamenala nárůst neonacistických skupin.
Vůdce jedné skupiny, jménem Svoboda, řekl, že Ukrajinu ovládá „moskevsko-židovská mafie“, další člen označil holocaust za „zářné období“ historie. Zakladatel batalionu Azov, který je součástí ukrajinské Národní gardy, prohlásil, že „národním záměrem“ Ukrajiny je zbavit se Židů a „podřadných ras“ žijících na Ukrajině, píše NBC.
Vojenský soud v Moskvě dnes k 16 letům za mřížemi odsoudil studenta Ibragima Orudževa, který podle obžaloby plánoval podpálit budovu vojenské správy, oznámila státní agentura TASS. Odsouzen byl za terorismus, první tři roky si má odpykat ve věznici, zbytek trestu v trestanecké kolonii s přísným režimem. Student se hájil tvrzením, že si jen fotografoval otvírací hodiny úřadu.
Policisté jej zatkli loni v listopadu, když fotografoval u budovy vojenské správy. Orudžev před soudem trval na své nevině a hájil se, že si jen fotografoval otvírací hodiny úřadu, aby se mohl u vojenské správy zaregistrovat a následně se nechat odvést do armády k povinné službě, jak vyžaduje zákon.
Generální státní zastupitelství v Německu dnes podalo obžalobu proti muži, kterého policie letos v dubnu zatkla kvůli podezření, že společně s komplicem chystal sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Deník Süddeutsche Zeitung napsal, že v nynější obžalobě jde ale o to, že se obžalovaný Dieter S. v minulosti zřejmě účastnil bojů na východní Ukrajině po boku proruských separatistů.
Podle německých vyšetřovatelů Dieter S. od prosince 2014 do září 2016 bojoval v jednotkách samozvané Doněcké lidové republiky. Účastnil se podle nich bojů na letišti v Doněcku v zimě 2014/2015 a v červnu 2015 v Marjince. O toto městečko separatisté podporovaní Ruskem sváděli těžké boje s ukrajinskou armádou. Dieter S. je obžalovaný z členství v zahraniční teroristické skupině. Dál bude o případu rozhodovat vrchní zemský soud v Mnichově.
Další obvinění vůči Dieterovi S. se týká toho, že pro ruský stát sháněl informace o vojenské infrastruktuře v Německu a plánoval sabotážní akce. Podle informací listu Süddeutsche Zeitung byl od loňského října v kontaktu se svým někdejším nadřízeným v bojové jednotce proruských separatistů, který měl podle německých vyšetřovatelů vazby na ruské tajné služby. Podle vyšetřovatelů spolu mluvili o tom, kolik cílů v Německu by mohl sledovat. Rozhodli se, že se Dieter S. zaměří na výcvikový prostor americké armády v bavorském Grafenwöhru, kam od začátku celoplošné ruské invaze na Ukrajině přijíždějí na výcvik ukrajinští vojáci.
Ukrajinské úřady postupně aktualizují své údaje k ruskému útoku na město Charkov, kde ve středu pozdě večer zasáhla ruská řízená letecká puma devítipodlažní bytový dům. Útok podle nich nepřežili tři lidé: chlapci ve věku 12 a 15 let a jeden dospělý muž. O osud patnáctiletého Ukrajince panovaly nějakou dobu obavy, když se s ním nedalo spojit. Na 35 lidí utrpělo zranění, napsala stanice BBC.
Ve vedení Ukrajiny však neexistují žádné důkazy o nacismu. Zelenského vlastní rodina zemřela během holocaustu. V předchozím rozhovoru pro Newsweek Thomas Graham, významný člen Rady pro zahraniční vztahy a spoluzakladatel programu ruských, východoevropských a eurasijských studií na Yaleově univerzitě, řekl, že protinacistický narativ je v Rusku silný.
„Jedním z velkých ruských triumfů minulého století bylo vítězství nad nacistickým Německem, kterého sovětský lid dosáhl za ohromné oběti,“ řekl. „Putin se tedy snaží recyklovat tento protinacistický příběh, aby apeloval na velmi silné emoce jako způsob, jak získat podporu pro to, co dělá.“
