Rusko chce válku ukončit do 9. května, tvrdí Ukrajina. Datum má velkou symboliku
Rusko chce ukončit válku s Ukrajinou ve stejný den, kdy oslaví své vítězství ve druhé světové válce, uvedli ukrajinští představitelé.
Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny řekl listu Kyiv Independent, že jejich zpravodajské informace naznačují, že Rusové chtějí ukončit válku do 9. května, což je den, který se v Rusku slaví jako vítězství nad nacisty před více než 70 lety.
Den vítězství je jedním z největších ruských svátků, mnoho škol a podniků se na tento den zavírá a po celé zemi pochodují vojenské přehlídky. Připomíná kapitulaci nacistického Německa sovětským silám v roce 1945.
Vzhledem k tomu, že ruský prezident Vladimir Putin neustále prohlašuje, že ruská invaze na Ukrajinu je „denacifikací“ země – navzdory tomu, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má židovský původ a nulovým důkazům o rozšířeném nacismu v zemi – toto datum má pro Rusy význam jak v minulosti, tak v současnosti.
Zpráva přichází v době, kdy válka pokračuje už přes měsíc. Během několika útoků na Ukrajině Rusko tvrdilo, že se zaměřuje spíše na nacisty než na civilisty. Například jeden ruský představitel řekl, že síly vybombardovaly počátkem tohoto měsíce jadernou výzkumnou laboratoř v Charkově, protože prapor Azov, údajně neonacistický vojenský pluk, ji plánoval vyhodit do vzduchu a obvinit Rusy.
Úředníci také uvedli, že dětská nemocnice a porodnice v Mariupolu byla cílem náletu, protože ji převzali krajně pravicoví radikálové, přestože neposkytli žádné důkazy. Političtí činitelé po celém světě, včetně Spojených států, označují útoky na nemocnice a jaderná zařízení za válečné zločiny.
Nacisté Ukrajině nevládnou
I přes to, že Putinova tvrzení o denacifikaci jsou pouhá propaganda, která má ospravedlnit ruský útok na Ukrajinu, je pravda, že Ukrajina podle zprávy NBC News zaznamenala nárůst neonacistických skupin.
Vůdce jedné skupiny, jménem Svoboda, řekl, že Ukrajinu ovládá „moskevsko-židovská mafie“, další člen označil holocaust za „zářné období“ historie. Zakladatel batalionu Azov, který je součástí ukrajinské Národní gardy, prohlásil, že „národním záměrem“ Ukrajiny je zbavit se Židů a „podřadných ras“ žijících na Ukrajině, píše NBC.
Ruské systémy protivzdušné obrany sestřelily šest raket ATACMS americké výroby, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Na ruské území je podle něj za uplynulý den odpálila Ukrajina. Před nevybuchlou municí na Ruskem anektovaném Krymském poloostrově předtím varoval Sergej Aksjonov, který je šéfem tamní okupační správy.
Ruské ministerstvo obrany neuveřejnilo, nad jakým územím obrana rakety sestřelila. Jeho tvrzení nelze nezávisle ověřit, ukrajinské úřady věc nekomentovaly.
Spojené státy v minulých týdnech tajně dodaly rakety dlouhého doletu ATACMS Ukrajině, která je zatím prokazatelně použila dvakrát. V polovině dubna to bylo pro útok na vojenské letiště Džankoj na Krymském poloostrově a minulý týden při úderu na Berďansk v Rusy obsazené části ukrajinské Záporožské oblasti.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Rusky, kterou cizinecká policie loni v říjnu na ruzyňském letišti nepustila do Česka. Pětaosmdesátiletá žena mířila do Mariánských Lázní, kde se chtěla na doporučení lékaře věnovat rekonvalescenci. Vstup do země jí znemožnila opatření přijatá po ruské invazi na Ukrajinu, podle kterých jsou cesty Rusů do Česka za turistikou, kulturou nebo sportem potenciální hrozbou. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou.
Žena přiletěla do Prahy z Londýna, kde žije 25 let. Ve stížnosti uvedla, že jako „stará nemocná žena“ sotva může představovat jakékoliv ohrožení. Situaci zároveň označila za tragikomickou, protože na Letišti Václava Havla sice ruští občané „narazí“, avšak přes pozemní hranici se z jiného státu EU dostanou do ČR bez obtíží. Ruska doplnila, že s invazí na Ukrajinu nesouhlasí, a sama je tak obětí války. Je prý postihována za to, že se kdysi narodila na území, kde už dlouho nežije.
ÚS připomněl, že neexistuje základní právo cizince vstupovat na území Česka. Odkázal také na vládní nařízení, které podmínky vstupu na území ČR upravuje, přičemž nestanovuje žádnou výjimku pro lázeňský pobyt či turistiku.
V ČR v dubnu 2024 fungovalo 14.776 společností s alespoň částečným ruským vlastnictvím, o sedm procent méně než před dvěma lety. Rusové jsou stále jedni z nejčastějších zahraničních vlastníků firem v Česku, ačkoli jim podnikání v EU znesnadňují sankce kvůli ruské agresi na Ukrajině. Podobně je tomu i u firem s běloruskými vlastníky, kterých je v ČR 1332. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF.
„Navzdory hospodářským sankcím, které znesnadňují podnikání Rusů v EU, se počet těchto firem v posledních dvou letech snižuje jen velmi pomalu. V některých případech jsou vlastnické vazby tak komplikované, že konečného vlastníka není možné indentifikovat, takže skutečný počet může být ještě vyšší. Z toho, co dohledat lze, víme, že čistě ruské vlastnictví má v ČR 10.757 společností,“ uvedl Jan Cikler, analytik aplikace Cribis, pomocí které CRIF poskytuje datové přehledy o finančním zdraví firem.
Většina Rusy vlastněných firem je ve třech odvětvích. V odvětví obchodu jich podniká 4897, v odvětví nakládání s nemovitostmi 4457 a v profesních, vědeckých a technických činnostech 1703.
Ve vedení Ukrajiny však neexistují žádné důkazy o nacismu. Zelenského vlastní rodina zemřela během holocaustu. V předchozím rozhovoru pro Newsweek Thomas Graham, významný člen Rady pro zahraniční vztahy a spoluzakladatel programu ruských, východoevropských a eurasijských studií na Yaleově univerzitě, řekl, že protinacistický narativ je v Rusku silný.
„Jedním z velkých ruských triumfů minulého století bylo vítězství nad nacistickým Německem, kterého sovětský lid dosáhl za ohromné oběti,“ řekl. „Putin se tedy snaží recyklovat tento protinacistický příběh, aby apeloval na velmi silné emoce jako způsob, jak získat podporu pro to, co dělá.“
