Zelenskyj prosil Bidena, ať ze sankcí vynechá Abramoviče? Oligarcha měl hrát klíčovou roli
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedávném telefonátu údajně poradil americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, aby USA nezaváděly sankce proti rusko-izraelskému miliardáři Romanu Abramovičovi. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) to uvedli nejmenovaní lidé obeznámení se situací. Majitel anglického fotbalového klubu Chelsea, který je na sankčním seznamu Británie i Evropské unie, by totiž podle nich mohl být prostředníkem mezi Ukrajinou a ruským prezidentem Vladimirem Putinem a přispět k vyjednání míru.
Americké ministerstvo financí dříve tento měsíc podle informací deníku vypracovalo proti Abramovičovi seznam sankcí. Když ale měly být oznámeny, bezpečnostní rada Bílého domu údajně ministerstvo vyzvala, aby krok pozdrželo.
Několik úspěšných ruských podnikatelů se sice vyslovilo proti ruské invazi na Ukrajinu, Abramovič je ale jediný oligarcha, který veřejně prohlásil, že se snaží přimět Moskvu k nalezení mírového řešení konfliktu. Několik dní po zahájení ruské invaze Abramovičova mluvčí sdělila, že podnikatel nabídl ukrajinské vládě pomoc s „dosažením mírového řešení“.
Abramovič je bývalý ropný magnát a po více než dvě desetiletí udržuje těsné vazby s Kremlem, míní Británie a Evropská unie. Kromě klubu Chelsea vlastní také několik megajacht nebo luxusních rezidencí v Británii i USA.
Jedním z ukrajinských představitelů, kteří se obrátili na Abramoviče, je údajně filmový producent Oleksandr Rodňanskyj, otec Zelenského poradce. Rodňanskyj je mimo to zakladatel televizní stanice, která vysílala pořady se Zelenským v době, kdy působil jako herec. Abramovič podle zdroje WSJ Rodňanského zná, protože financoval některé jeho umělecké projekty v Rusku. Není však jasné, co přesně Abramovič udělal pro zprostředkování rozhovorů mezi znepřátelenými stranami, či zda se mu povedlo hovořit o válce přímo s Putinem.
Mnozí ukrajinští i západní představitelé jsou skeptičtí k tomu, jak hluboce je Abramovič do mírových rozhovorů zahrnut. Nejmenovaní američtí představitelé, které deník WSJ oslovil, zdůraznili, že podle jejich mínění Abramovič není ve vyjednávaní mezi ukrajinskou a ruskou vládou příliš nápomocný, což podle nich potvrzuje i hodnocení rozvědek.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
