Summit NATO: Zelenskyj prosil o stíhačky, nedostane je. Aliance pošle jiné vybavení a varuje Rusko
Za účasti amerického prezidenta Joea Bidena (79) a šéfů vlád a států dalších 29 zemí se koná v Bruselu summit Severoatlantické aliance. Hlavní bod? Jak ještě pomoci Kyjevu. NATO žádá potrestání válečných zločinců, Ukrajině poskytne další pomoc, a posílí své východní křídlo, řekl jeho šéf Jens Stoltenberg. Mírovou misi, kterou navrhovalo Polsko, lídři na summitu vůbec neřešili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videovystoupení prosil o stíhačky pro svou armádu. Na summit dorazili lídři všech zemí NATO, Biden se vřele vítal s českým premiérem Petrem Fialou.
- Lídři NATO se shodli na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v Bulharsku. Součástí bude i 650 českých vojáků
- Státy NATO Ukrajině poskytnou další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním.
- Státy NATO vyzvaly Čínu, aby ruskou invazi na Ukrajinu nepodporovala vojensky ani ekonomicky a připjila se ke zbytku světa a válku odsoudila
- Šéf NATO Jens Stoltenberg zůstane v čele aliance o rok déle do září 2023. Summit prodloužil jeho mandát kvůli ruské invazi na Ukrajině.
Přesně před měsícem vtrhla ruská vojska na Ukrajinu a ani přes vlastní dosavadní obrovské vojenské i hospodářské ztráty se zatím nezdá, že by Moskva v brzké době hodlala zařadit zpátečku. Dnešní summit NATO, jehož se za Česko zúčastnil premiér Petr Fiala (57, ODS), proto probral další postup vůči Rusku.
NATO podle svého šéfa Jense Stoltenberga (63) schválila umístění čtyř nových bojových uskupení na východním křídle Aliance, a to v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Naopak na stole podle něj není nabídnutí členství Ukrajině. Na Slovensku budou jejich součástí i čeští vojáci, nasazeno jich bude 650.
„Rázně odsuzujeme ničivé ruské útoky na civilisty, včetně žen, dětí a zranitelných lidí,“ shodli se lídři v prohlášení hovořícím o porušování mezinárodního práva a válečných zločinech. Ruského prezidenta Vladimira Putina prezidenti a premiéři aliančních zemí vyzvali k okamžitému ukončení války a stažení ruských sil z Ukrajiny.
NATO se domluvilo na další podpoře napadené země, nikoli však na zavedení bezletové zóny či poskytnutí letadel, o které Kyjev podle ukrajiského prezidenta Volodymyra Zelenského velmi stojí. Státy aliance už Ukrajině dodávají například protitankové zbraně, další vojenskou techniku i jinou pomoc.
Stoltenberg po jednání zdůraznil, že aktivní zapojení NATO do dění na Ukrajině by mohla Rusko vyprovokovat k reakci vedoucí k daleko většímu konfliktu s horšími následky.
Zelenskyj žádal stíhačky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se připojil k jednání prostřednictvím videa. „Aliance může zabránit umírání Ukrajinců během ruských útoků,“ řekl v emotivním projevu tím, že Ukrajina žádá pouze o 1 procento stíhaček a tanků NATO, aby se mohla bránit Rusku. „Nemůžeme si je prostě koupit. Taková podpora závisí na rozhodnutí NATO, myslím na politickém rozhodnutí NATO,“ řekl.
„NATO však ještě neukázalo, že aliance je schopná zachraňovat lidi, neukázala, že je skutečně to nejmocnější obranné uskupení na světě. Svět čeká a Ukrajina nedočkavě čeká na skutečnou akci,“ zdůraznil Zelenskyj.
Česko bylo zdrženlivé
Vyslat mírovou misi chtělo na Ukrajinu Polsko, NATO to odmítlo. Ani český postoj k vyslání mírové mise není zcela jednoznačný. Problém podle premiéra Fialy je, že polský návrh je příliš obecný. „Důležité je vyjasnit konkrétní parametry – kdo by ji vyslal a s jakým mandátem, jaké jednotky by se jí měly účastnit, v jaké chvíli by měla být nasazena a kdo se na ní bude podílet. Dokud o tomto nebude jasno, neposuneme se dál,“ napsal Fiala Blesku.
Z evropských spojenců se proti vyslání sil Aliance na pomoc Ukrajině opakovaně staví Německo. To nechce vyslyšet ani apely Kyjeva na zřízení bezletové zóny. „NATO se nestane stranou válečného konfliktu,“ zopakoval i včera kancléř Olaf Scholz (63). Také podle USA by alianční vojenské angažmá na Ukrajině mohlo situaci ještě více eskalovat.
Jak lze pomoci Ukrajině?
Jakou konkrétní pomoc Kyjevu může summit přislíbit? Podle Matúše Haláse z Ústavu mezinárodních vztahů může jít o dodávku další vojenské techniky. Ukrajinci například volají po stíhačkách i protiraketových systémech, s jejichž obsluhou mají zkušenosti. Třeba Polsko už dříve nabídlo, že své letouny Mig-29 předá Američanům a ti je darují Kyjevu. Nabídku však americká strana odmítla.
„Panuje obava z toho, že když se pošlou na Ukrajinu stíhačky, mohou být využívány pro různé úkoly. A NATO preferuje dodávat zbraně výlučně obranného charakteru, tedy protiletadlové nebo protitankové zbraně. Třeba (protivzdušný systém) S-300, který mají Bulhaři, Slováci i Řekové, to je čistě obranná věc. Tak tohle ještě není úplně ze stolu,“ řekl Halás Blesku.
Podle listu The Wall Street Journal se USA chystají na summitu oznámit další balík sankcí, který bude mířit mimo jiné na více než 300 zákonodárců ruské Státní dumy.
Úřady v Kramatorsku na východě Ukrajiny dnes nařídily rodinám s dětmi, aby se část tohoto města a dvě obce v jeho okolí evakuovaly. Vedení Slavjansku, druhého významného města v Ukrajinci kontrolované části Doněcké oblasti, také obyvatelům doporučilo, aby přinejmenším na zimu odešli. V regionu, kde Rusko soustředilo své síly a jeho jednotky pomalu postupují, se zhoršuje bezpečnostní situace.
Rodiny s dětmi dostaly nařízeno opustit Semenivku ležící několik kilometrů na jihovýchod od Kramatorsku, obec Vasylivska Pustoš na východ od něj a jihovýchodní část Kramatorsku. Město, které mělo před začátkem ruské invaze 147.000 obyvatel, je důležitým logistickým centrem a leží asi 20 kilometrů od frontové linie. Od roku 2014, kdy proruští separatisté zahájili boj proti jednotkám věrným vládě v Kyjevě, je provizorní metropolí Doněcké oblasti. Kramatorská městská vojenská správa nařízení k evakuaci podle agentury AFP zdůvodnila tím, že přibývá útoků malými a levnými FPV drony, které v posledních měsících změnily charakter bojů na frontě.
Rádio Svobodná Evropa informovalo, že před několika dny v centru Kramatorsku útočil ruský dron s optickým vláknem, podle ruských válečných blogerů se jeho cílem stalo vojenské auto. Šlo o první případ použití tohoto typu bezpilotního letounu ve velkém městě. Drony ovládané pomocí optického vlákna nepoužívají k přenosu signálu rádiové vlny a nelze je sledovat ani zneškodnit pomocí prostředků elektronického boje.
Ropa zlevňuje, investoři zvažují dohodu o příměří v Gaze oproti váznoucím rozhovorům o míru na Ukrajině. Brent ztrácí 0,2 pct. na 66,10 USD za barel.
Vladimir Putin slíbil svému ázerbájdžánskému protějšku Ilhamu Alijevovi odškodnit pozůstalé po obětech loňského zřícení letadla ázerbájdžánských aerolinek. „Na nebi byl ukrajinský dron a dvě rakety, které byly vystřeleny, nezasáhly letadlo přímo - v takovém případě by se zřítilo na místě,“ řekl ruský prezident podle TASS. „Vybuchly - byla to autodestrukce - několik metrů (od letadla), asi deset metrů. Proto bylo zasaženo. Ale ne bojovou hlavicí, spíše střepinami,“ prohlásil Putin na okraji summitu postsovětského Společenství nezávislých států v Dušanbe a dodal, že pilot mohl usoudit, že se letoun srazil s hejnem ptáků.
Letoun Azerbaijan Airlines (AZAL) z Baku se zřítil loni 25. prosince u města Aktau v Kazachstánu; přišlo o život 38 lidí. Ruští dispečeři nepovolili nouzové přistání v čečenském Grozném a letoun odklonili přes Kaspické moře do Kazachstánu.
Ázerbájdžánský prezident Alijev 29. prosince prohlásil, že letadlo poškodila nad ruským územím palba vedená ze země. Moskva to nepotvrdila. Putin se Alijevovi dříve omluvil za to, co Kreml nazval „tragickým incidentem“, který se odehrál v ruském vzdušném prostoru. Kreml ale tehdy přímo neuvedl, zda ruské síly letadlo sestřelily. Rozzlobený Alijev veřejně kritizoval Moskvu, že se snažila příčinu tragického osudu letounu zakrýt.
