18°C
Odvrací se Čína od Ruska? Si Ťin-pching: Válku je třeba co nejdřív ukončit!
Čínský prezident Si Ťin-pching dnes ve videohovoru americkému prezidentovi Joeu Bidenovi řekl, že konflikty a konfrontace, jako jsou události na Ukrajině, nejsou v ničím zájmu a válka musí skončit. S odkazem na čínská státní média o tom informovala agentura Reuters. Čína a Spojené státy podle čínského prezidenta musí vést bilaterální vztahy správným směrem a obě země by také měly převzít náležitou mezinárodní odpovědnost a usilovat o světový mír.
Si řekl šéfovi Bílého domu, že vztahy mezi státy se nemohou přetavit do konfrontace. Konflikty a konfrontace totiž podle něj nejsou v ničím zájmu. Čínský prezident také poznamenal, že „krize na Ukrajině je něco, co nechceme vidět“.
„Jako stálí členové Rady bezpečnosti OSN a jako dvě největší světové ekonomiky máme povinnost nejen vést čínsko-americké vztahy správným směrem, ale také převzít naši mezinárodní odpovědnost a usilovat o mír a klid ve světě,“ uvedl Si. Za hlavní priority označil „pokračovat v dialogu a vyjednávání, vyhnout se civilním obětem, zabránit humanitární krizi, ukončit boje a co nejdříve ukončit válku“.
Zároveň ale Si podle agentury Kjódó Bidenovi řekl, že Čína nesouhlasí se sankcemi proti Rusku a že doufá, že nenastane druhá studená válka.
Rozhovor obou lídrů podle Bílého domu trval bezmála dvě hodiny. Biden měl podle agentury AFP čínského prezidenta vyzvat, aby se kvůli ruské invazi na Ukrajinu distancoval od ruského prezidenta Vladimira Putina.
Biden podle Bílého domu čínskému prezidentovi popsal, jaké „důsledky by měla čínská materiální podpora Rusku, které brutálně útočí na ukrajinská města a civilisty“.
Nepodporujte Rusko!
Náměstkyně šéfa americké diplomacie Wendy Shermanová dříve dnes uvedla, že Čína by měla stát na správné straně historie a neměla by finančně nebo jiným způsobem Rusku ulehčovat od sankcí.
Americký představitel, který o obsahu telefonátu informoval novináře, řekl, že rozhovor byl „přímý, věcný a podrobný“, píše agentura Reuters. Biden podle téhož zdroje čínskému prezidentovi řekl, že Čína by v případě materiální podpory Ruska ve válce na Ukrajině čelila důsledkům nejen ze strany USA, ale i širšího světa. „Uvidíme, jaká rozhodnutí Čína v následujících dnech a týdnech učiní,“ uvedl činitel.
Obavy o Tchaj-wan
Hovor se také týkal Tchaj-wanu. Peking považuje Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii a v blízkosti ostrovů posílil své vojenské aktivity. To vyvolává obavy Washingtonu a Tchaj-peje , že by se Peking mohl rozhodnout následovat ruského příkladu a použít proti Tchaj-wanu vojenskou sílu.
Biden podle amerického představitele Siovi zopakoval, že americká podpora Tchaj-wanu je nadále skálopevná. Si podle agentury Kjódó varoval, že „nezvládnutí tchajwanské otázky by mělo rozvratný dopad na bilaterální vztahy“.
Čína se v ukrajinské krizi prezentuje jako neutrální aktér; odmítla odsoudit Rusko za invazi, zároveň ale ruskou agresi na Ukrajině aktivně nepodpořila. Moskva podle informací amerických zpravodajských služeb, na které se odkazují americká média, v posledních dnech požádala Peking o finanční i vojenskou pomoc. Čínští představitelé to označili za dezinformace.
Chce Čína pomoci Rusku?
List Politico dnes s odkazem na nejmenovaného vysoce postaveného představitele EU napsal, že unijní lídři mají „velmi důvěryhodné důkazy“, že Čína zvažuje poskytnutí vojenské pomoci Rusku. O jakou konkrétní pomoc Moskva požádala, přitom neupřesnil.
„Znepokojuje nás skutečnost, že Čína flirtuje s Rusy,“ řekl zdroj. Pokud by Peking přistoupil na ruskou žádost, je EU podle zdroje připravena proti Číně zavést obchodní bariéry, jelikož „to je jediný jazyk, kterému Peking rozumí“. Podle Politico není jasné, zda tvrzení unijního činitele vycházelo z informací amerických zpravodajských služeb, nebo ze zpravodajských informací členských zemí EU.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
Začaly se objevovat zprávy o tom, že Rusko naverbovalo chudé Kubánce, aby bojovali ve válce na Ukrajině. Mělo tak být učiněno podvodem, kdy byla rekrutům přislíbena práce v Rusku nebo vysoký finanční obnos za účast v boji. Ani k jednomu však nedošlo. „Už jsem ve válce nějakou chvíli a neplatí se nám. Mnoho z mých přátel bylo už zabito,“ vypověděl jeden z obelhaných. Celý článek čtěte ZDE
Ukrajinská společnost Naftohaz v ranním prohlášení uvedla, že při dnešním útoku na její plynárenská zařízení nebyl nikdo zraněn a že útok „nebude mít vliv na poskytování služeb ukrajinským spotřebitelům ani zákazníkům skupiny“.
Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Rozsáhlé škody utrpěly zejména tepelné elektrárny a přenosová soustava.
Cílem útoků byly v minulosti také podzemní zásobníky plynu, které jsou v hloubce i několika stovek metrů umístěny na západní Ukrajině. Ukrajina má větší skladovací kapacity než kterákoliv jiná země na západ od Ruska a aktivně se snaží přimět evropské obchodníky, aby tam uskladňovali své zásoby.
Putin a jeho čínský protějšek Si ještě před ruskou invazí na Ukrajinu ohlásili v Pekingu uzavření rozsáhlého strategického partnerství zaměřeného na boj proti vlivu Spojených států. Uvedli, že jejich země nebudou mít „žádné 'zakázané' oblasti spolupráce“.
