Praha 6 chce přejmenovat ulici před ruskou ambasádou. „Zvěrstva budou mít na svých vizitkách,“ zamýšlí Kolář
Hlavní město už v minulých letech vyjádřilo symbolickou podporu obětem současného ruského režimu. Z rozhodnutí magistrátu se přejmenovalo náměstí Pod Kaštany, u něhož sídlí ruské velvyslanectví, na náměstí Borise Němcova po opozičním liberálním ruském politikovi. Dejvická radnice hodlá zajít ještě dál. „Ocásek“ Korunovační ulice, kde má dnes velvyslanectví formálně adresu, by ráda přejmenovala na Ukrajinských hrdinů. Opět by záměr musel posvětit magistrát. Starostovi Prahy 6 Ondřeji Koláři (TOP 09) vadí, že vedení města se k záměru dosud nevyjádřilo.
Úmysl přejmenovat západní konec Korunovační, konkrétně část mezi náměstím Borise Němcova a mostkem, který vede přes železnici, oznámila dejvická radnice s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu. Záměr posvětilo zastupitelstvo Prahy 6. „Schválili jsme, že požádáme hlavní město o přejmenování. Dopis panu primátorovi už je na cestě,“ uvedl dříve starosta Kolář. Uběhlo několik týdnů a odpovědi se dle svých slov nedočkal. Součinnost magistrátu je přitom klíčová.
„Tohle bohužel nemůžeme udělat sami, k tomu potřebujeme souhlas hlavního města. Pan primátor na tohle naše přání ale zatím nijak nereagoval,“ uvedl Kolář ve svém příspěvku na Facebooku, kde se zároveň obrátil na Pražany, zda by jej v úsilí nepodpořili. „Chtěl bych vás poprosit, jestli byste ho po sítích trošku nerozšířili, třeba to tomu pomůže.“
Most v modré a žluté
Nejednalo by se o první symbolický akt namířený proti nevyzpytatelnému chování Ruska, které bezmála před měsícem poslalo svá vojska na Ukrajinu. Zlovolný akt přitom doprovází zprávy o mrtvých civilistech, ženách i dětech. Hlavní město už dříve nechalo natřít modrožlutými pruhy, tedy barvami ukrajinské vlajky, zábradlí zmiňovaného mostu v Korunovační, doslova na dohled ruské ambasádě. Již dříve navíc přejmenovalo nynější náměstí Borise Němcova.
„Myslím si, že řada rusky hovořících lidí, kteří nyní v Praze bydlí, tuto změnu uvítá, protože pojmenováváme náměstí po významném ruském politikovi, který například odsuzoval ruskou anexi Krymu,“ uvedl tehdy před dvěma roky primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Spolu s náměstím došlo k pojmenování pěšího úseku Stromovku, který vede kolem areálu ruské ambasády a nese jméno promenáda Anny Politkovské, ruské novinářky, která byla zastřelena.
„Podle mě vážně nejde o žádné ukvapené gesto – Ukrajina tři týdny statečně bojuje nejen za sebe, ale i za Evropu, a to za cenu obrovských obětí. Považuji za naší povinnost postarat se o to, aby se na ně ani v budoucnu nezapomnělo,“ míní Kolář, který je zároveň poslancem. „Že si zvěrstva Putinova režimu bude muset ruské zastoupení v Praze připomínat na každé své vizitce? Ano. Ale to je opravdu to nejmenší, co pro Ukrajince můžeme udělat.“
Pražská TOP 09 v pátek oznámila že přejmenování ulice navrhne příští týden na zastupitelstvu hl. města. Návrh podpoří koaliční Praha Sobě a Piráti. Opoziční ANO se záměrem v navrhované podobě nesouhlasí a ODS se jí dosud nezabývala. „Komisi již byl návrh na přejmenování části Korunovační ulice předán, takže proces běží,“ řek v pátek primátor Hřib.
Jméno pro bezejmenný most?
Na pořadu dne je ještě jedna změna. A to pojmenování mostu v Korunovační ulici. Ten by dejvická radnice ráda věnovala Vitaliji Skakunovi (†26), jenž se stal obětí války na Ukrajině. Zemřel při obraně města Heničesk, kdy podminoval most, aby přes něj nemohly postupující ruské síly. Úkol dokončil, ale neměl dostatek času pro to, aby se stáhl.
Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.
Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala.
„Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.
Tři mrtvé a osm zraněných si podle předběžných informací vyžádal ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko na svém telegramovém účtu. Ruská armáda podle Hajvanenka zaútočila ráno a záchranná operace pokračuje. Podle předběžných informací byl poškozen autoservis a blíže neurčená firma. „Následky se upřesňují, všechny záchranné složky jsou na místě,“ uvedl Hajvanenko.
Na Dnipro Rusové útočí s nasazením různých typů zbraní často. Před několika dny po ruském dronovém útoku zůstalo 14 zraněných. Loni v listopadu ruská armáda město zasáhla jednou z nejnovějších raket středního doletu, označovanou jménem Orešnik.
