Po Ruské zmrzlině se přejmenuje i ruské vejce. Slovenský výrobce chystá nový název
Ruskou zmrzlinu už v obchodech brzy neseženete, od dubna se plnohodnotně přejmenuje na Ukrajinská. A podobný osud čeká i ruské vejce, další oblíbenou lahůdku. Slovenský výrobce RYBA Košice oznámil, že jeho delikatesa „Ruské vejce“ a „Ruské vejce DUO“ se bude nově jmenovat jen „Piknik vejce“. Výtěžek z prodeje těchto produktů navíc půjde na pomoc Ukrajině.
Peníze dostane organizace Človek v ohrození, slovenská odnož Člověka v tísni, která na Ukrajinu posílá humanitární pomoc. Vejce, jimiž lze přispět, budou mít samolepku s ukrajinskou vlajkou, kterými bude ukryto slovo „ruské“.
Od 14. dubna se pak produkt trvale přejmenuje a dostane nový obal, lahůdku už lidé najdou pouze pod názvem „Piknik vejce“ a „Piknik vejce DUO“. „Stojíme za Ukrajinou a chceme vyjádřit podporu a solidaritu ukrajinskému lidu. Proto jsme se rozhodli, že brzy trvale změníme název produktů a ty existující označíme samolepkami ‚Na pomoc Ukrajině',“ cituje server Pluska.sk Richarda Dudu, generálního ředitele společnosti TAURIS Group, pod kterou RYBA Košice spadá.
Podobný krok už oznámila společnost Prima, výrobce Ruské zmrzliny. Od dubna bude pochoutka v obchodech k nalezení pod názvem Ukrajinská zmrzlina, současné zmrzliny jsou zatím označeny samolepkou na podporu napadené země. „Cítíme morální povinnost vymezit se alespoň touto formou proti agresivnímu a nespravedlivému počínání představitelů Ruska a dát jasnou zprávu lidem z Ukrajiny žijícím v České republice či na Slovensku, že na ně myslíme a podporujeme je,“ uvedl začátkem března vedoucí divize Prima Prokop Volf.
Pražský městský soud dnes uložil Lukáši Paškuliakovi tříletý podmíněný trest za to, že chtěl v Iráku bojovat v řadách Strany kurdských pracujících (PKK) a na Ukrajině se zapojil do války proti Rusku. Uznal ho vinným z trestných činů podpora a propagace terorismu a služba v cizích ozbrojených silách. Rozsudek není pravomocný, Paškuilak i státní zástupce si ponechali lhůtu na případné odvolání. Muž od počátku záměr vstoupit do jednotek PKK odmítá, službu na Ukrajině nepovažuje za trestnou.
Soud muži podle předsedkyně trestního senátu Veroniky Cukerové neuvěřil, že chtěl bojovat pouze za YPG (Lidové obranné jednotky). „Pan obžalovaný do Iráku vycestoval s určitou naivitou a bylo mu v podstatě jedno, ke kterým jednotkám se přidá,“ uvedla. Dokazují to zejména zprávy, které získala policie z jeho mobilních telefonů. Z jeho tehdejší komunikace podle soudkyně vyplynulo i to, že muž věděl o tom, že je PKK vedená v Evropské unii jako teroristická organizace.
Za trestné vyhodnotil trestní senát i zapojení Paškuliaka do bojů na Ukrajině. „Soud dokáže pochopit úmysl pana obžalovaného, ale to nesnižuje fakt, že porušil zákon,“ prohlásila Cukerová. Senát se podle ní musel řídit českými zákony i přesto, že má Ukrajina velkou podporu Česka a dalších evropských států a přesto, co deklarovali někteří političtí představitelé. Muž vycestoval bez svolení prezidenta, který je jako vrchní velitel ozbrojených sil jediný, kdo ho dát může.
Nizozemský premiér Dick Schoof doufá, že nový soubour sankcí proti Rusku bude schválen navzdory tomu, že se proti němu nyní staví Maďarsko a Slovensko. Šéf nizozemské vlády připustil, že uvalení omezujících opatření na Rusko bývá často „velmi obtížné“ vzhledem k tomu, že sankce musí být v Radě EU schváleny jednomyslně. Evropská unie nyní připravuje v pořadí už 18. soubor sankčních opatření souvisejících s ruskou agresí vůči Ukrajině.
Maďarsko a Slovensko ovšem opakovaně pohrozily, že nejnovější sankce zablokují, pokud Evropská komise nestáhne svůj návrh na postupné ukončení dovozu ruských fosilních paliv do roku 2027. O nových protiruských omezeních mají premiéři a prezidenti diskutovat v Bruselu dnes.
„Opětovně požádáme o odklad hlasování. Pokud řeknou, že nesouhlasí s odkladem a chtějí hlasovat, budeme to vetovat,“ uvedl slovenský premiér Robert Fico před odjezdem na zasedání Evropské rady.
O už 18. balíčku protiruských sankcí ovšem v pátek nebudou na summitu hlasovat prezidenti a premiéři zemí EU. Summit, který má na programu také diskusi o podpoře Ruskem napadené Ukrajiny, přijímá pouze politická rozhodnutí, kterými se potom mají řídit Evropská komise a členské země. Mohl by tak například vybídnout komisi právě k řešení obav, které Bratislava má vzhledem k plánům na ukončení dovozu ruského plynu.
