Marionella prchla s dcerkou Karinou (2) před 11 dny z Chustu v Zakarpatské oblasti. „Nebýt války, zůstala bych,“ řekla. Očekávané miminko chtělo po cestě plné stresu na svět dříve, Alina se narodila už v 34. týdnu v Městské nemocnici. Miminko vážilo 2880 gramů a měřilo 48 centimetrů.
Oporou byl ženě manžel, zedník Jevgenij (33), který jezdí pracovat do Ostravy asi čtyři roky. „Porody jsou tu lepší než u nás. Dali nám čaj, jídlo, sestřička se každých pět minut chodí dívat na dítě. Je to super, je to jako někde v Americe,“ řekl Jevgenij.
Hledají větší byt
Mladá rodina má nyní k dispozici malý byt, ale ráda by co nejdřívě sehnala větší. Marionella i Karina prozatím dostaly roční povolení k pobytu, ale co s nimi bude dál, zatím netuší. Návrat do vlasti by si rodina přála, ale… „Dokud je tam válka, raději budeme tady v Česku, “ neskrývá Jevgenij.
VIDEO: Andrej Poleščuk o Ukrajině.
Novorozenou Alinu na svět přivedl lékař Boris Sivák, který pochází ze Slovenska. To se ukázalo být výhodou. „Čeština je pro Ukrajince nový jazyk. Pomáháme si při komunikaci tlumočnickými kartami. U Marionelly to nebylo potřeba. Ukrajinci totiž rozumějí slovenštině více než češtině,“ řekl.
Informace pro uprchlíky
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Rusko bude spokojeno jedině až poté, co dosáhne vítězství a podpisu mírové dohody podle svých podmínek, odvětil hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij podle ruských agentur na otázku, zda je ruská strana spokojena s výsledky jednání v Abú Zabí. Vyloučil jakoukoliv možnost výměny území s Ukrajinou v rámci mírové dohody a předpověděl, že se bude dále rozšiřovat „nárazníková zóna“ u hranic s Ukrajinou. Medinskij rovněž uvedl, že pokud by se podařilo vytvořit „spravedlivý bezpečnostní systém“ pro Evropu, pomohlo by to zajistit mír na kontinentu na celá desetiletí, či dokonce staletí.
Mír a svoboda nejsou podle prezidenta Petra Pavla nárokem, se kterým se lidé mohou obrátit na vládu, a požadovat, aby jim je zajistila. Jsou věcí všech. Řekl to dnes u příležitosti Dne válečných veteránů na pražském Vítkově, kde si válečné hrdiny slavnostním nástupem tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i veřejnost. Veterány uctili položením věnců.
„Vidíme i v dnešní době, že stále umírají lidé, stále lidé přicházejí o to nejcennější, co mají, a není to jenom v místě, které by bylo izolované a jehož dopady by se nás netýkaly. Týkají se nás a můžou se nás týkat ještě více, pokud konflikt na Ukrajině neskončí alespoň zčásti spravedlivým mírem pro Ukrajinu jako napadenou zemi. Je proto důležité, abychom vnímali svobodu a mír jako něco, za co musíme něco obětovat a k čemu musíme přispět každý z nás,“ uvedl prezident.
Rusko musí vrátit unesené ukrajinské děti, shodli se na plenárním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu europoslanci napříč politickými frakcemi. Mnozí europoslanci v debatě s šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou zdůraznili, že v zemi napadené Ruskem nemůže nastat mír, dokud nebudou všechny děti navráceny svým rodičům. Podle ukrajinských údajů bylo od začátku ruské invaze potvrzeno více než 20 tisíc případů deportace či nuceného přemístění ukrajinských dětí do Ruska a na okupovaná území. Na Ukrajinu se jich dosud podařilo vrátit přibližně 2800.
„Vždy jsme podporovali spravedlivé a trvalé mírové řešení. Problém je v tom, že Rusko nedává najevo, že by chtělo skutečně jednat. Způsob, jakým Rusko za poslední čtyři roky zachází s ukrajinskými dětmi, ukazuje jeho naprostou lhostejnost k lidskému životu,“ uvedla před europoslanci Kallasová. „Deportace ukrajinských dětí do Ruska jsou součástí politiky ruského státu, kterou schválil Vladimir Putin,“ dodala.
