Válka na Ukrajině vyhnala z domovů i hluché a neslyšící. V Praze se pro ně shání sluchadla
Solidarita s Ukrajinci, kteří prchají před Putinovou agresí, je mezi Pražany výjimečná. Sbírá se humanitární pomoc i finance. Začíná se však objevovat i nedostatek velmi specifického zdravotního materiálu, který by málokoho v současném shonu událostí napadl, a tím jsou sluchadla pro neslyšící a nedoslýchavé uprchlíky. Někteří to své ztratili po náročné cestě nebo přímo nechali ve svém domově. Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob (SNN ČR), který má sídlo v Praze, proto vyhlašuje sbírku těchto pomůcek.
Pražané v současné době pořádají a přispívají do všech možných sbírek, aby pomohli válkou zasaženým Ukrajincům. Sbírají se potraviny, oblečení, kočárky i peníze. Potřebné jsou ale i mnohem specifičtější pomůcky, které většinu běžných občanů ani nenapadnou. Například sluchadla pro neslyšící a nedoslýchavé.
Zapomenuté nebo ztracené
Ukrajinci, kteří prchají před válkou, často své vlastní sluchadlo nechali ve válkou zasaženém domově, protože sotva stačili sbalit to nejpotřebnější. Jiným se zase mohlo poškodit po náročné několikadenní cestě. A přijet do cizí země, kde neumí jazyk, a ještě navíc špatně nebo vůbec neslyší, je velice náročné. I proto se svaz rozhodl uspořádat veřejnou sbírku sluchadel, která už lidé nepotřebují.
Husí kůže
Svaz v současné době eviduje zhruba 40 žádostí o sluchadla a jejich zásoby se rapidně ztenčují. „Včera u nás byl jeden ukrajinský pán – senior, kterému jsme mohli sluchadlo poskytnout. S ohromnou vděčností nám řekl, že se mu doslova změnil svět. Měli jsme z toho všichni husí kůži,“ svěřila se mluvčí SNN ČR Veronika Cézová. Jak lze pomoci?
„Mnoho nedoslýchavých například podstoupí operaci, při které je jim voperován implantát, pak tito pacienti už sluchadla nepotřebují a zůstávají jim doma nevyužitá. Na tyto lidi bychom rádi apelovali, aby nám svá sluchadla poslali a my je mohli nabídnout ukrajinským uprchlíkům,“ vysvětluje pro Blesk tisková mluvčí SNN ČR Veronika Cézová.
„Stává se také, že lidé likvidují pozůstalost po svém zemřelém příbuzném, který také sluchadlo používal. Většina lidí je ale vyhodí. To je opravdu velká škoda, některá sluchadla mají hodnotu 20 až 30 tisíc a mohla by sloužit ještě dalším lidem,“ dodává Cézová.
Pokud tedy máte doma nevyužité sluchadlo, pošlete ho dobře zabalené na adresu sídla Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR (Karlínské náměstí 12, 186 00, Praha 8), nebo ho můžete přinést i osobně. Odborníci jej zkontrolují a s novým majitelem pak poputuje k foniatrovi, aby mu sluchadlo nastavil přesně pro jeho potřebu. Zapojit se lze i finančně. Stačí SNN ČR zkontaktovat a poslat částku na jejich číslo účtu. Samozřejmostí je pak vystavení potvrzení o daru.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Při nočních ruských útocích na Kyjev zahynul americký občan a dalších 16 lidí bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP kyjevský starosta Vitalij Kličko. Většina zraněných je hlášena v Solomjanské čtvrti, kde dron zasáhl vícepatrovou obytnou budovu. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko podle agentury uvedl, že ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.
Dronový útok zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a zranil nejméně 11 lidí. Záchranné týmy zasahovaly v dalších třech kyjevských čtvrtích. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
