Rakušan: Česko registrovalo 180 tisíc Ukrajinců. „Musíme je adaptovat,“ urguje ministr
V České republice je registrováno již 180 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Uvedl to ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po jednání Ústředního krizového štábu. Vedle toho informoval o vzniku stragického týmu, který bude problematiku ubytovávání a financování řešit, první schůzku budou mít již zítra. Řešit budou mj. i zvýšení příspěvku z nynějších 180 korun na 250 korun. Na stole bude také vznik nového dotačního titulu, který by mohly obce využít na vytvoření obytných prostor.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nadále platí, že nejvíce uprchlíků je žen a dětí – dětí je kolem 50 % celkové populace. „Dostáváme se do situace, kdy máme v ČR registrovaných 180 tisíc lidí. To číslo je úžasné i v tom smyslu, že žádné jiné zemi se nepovedlo dospět tak rychle k takovému počtu registrovaných osob,“ uvedl s tím, že největším problémem a výzvou je samozřejmě ubytovávání běženců.
Kraje se dostávají na svůj limit, jak dále podotkl Rakušan. Podle něj se již musí nabízet humanitární ubytování, čemuž se chtějí kraje i obce vyhýbat. „To je ubytování v tělocvičnách,“ upřesnil šéf vnitra.
Denně až 300 korun na uprchlíka
Po jednání Ústředního krizového štábu Rakušan představil také první plány na navýšení příspěvku na uprchlíka pro kraje. Podle něj by se mohl příspěvek zvýšit z aktuálních 180 korun na až 250 korun. Kraje by mohly také přispívat, takže by se podle Rakušana mohla částka vyšplhat na až 300 korun. O tom nicméně rozhodne vláda ve spolupráci s hejtmany ve středu.
Volodymyr Zelenskyj dnes jednal také se svým polským protějškem Andrzejem Dudou. Rovněž polský prezident podle serveru Wirtualna Polska na tiskové konferenci zmínil Volyň a pokračující jednání ohledně tohoto citlivého tématu. Zároveň podle agentury PAP řekl, že hlavními tématy jednání byl ukrajinský vstup do EU a NATO.
Bezpečnost Ukrajiny v podstatě mohou zaručit pouze země Severoatlantické aliance, řekl Duda. „Nejsilnější zárukou bezpečnosti pro Ukrajinu by bylo členství v NATO,“ uvedl Duda, podle něhož vstup země do aliance bude „pravděpodobně možný až po skončení války“, ale vyjádřil názor, že členské státy by měly Kyjevu udělit formální pozvánku. Počet zemí, které se k tomu staví kladně, podle něj roste.
Spotřebitelské ceny v Rusku se v loňském roce zvýšily o 9,52 procenta. Jejich růst tak zrychlil ze 7,42 procenta v předchozím roce. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ruský statistický úřad. Loňská inflace v Rusku byla čtvrtá nejvyšší za posledních 15 let, napsala agentura Reuters.
V roce 2022, kdy Rusko zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu, přesáhla inflace deset procent. Nad touho hranicí se nacházela rovněž během ekonomické krize v letech 2014 a 2015, která následovala po anexi ukrajinského Krymu.
Spojené státy dnes oznámily další balík sankcí namířených proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Jejich cílem je zabránit obcházení předchozích postihů uvalených Washingtonem. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž se USA v posledních dnech vlády prezidenta Joea Bidena snaží vyvinout větší tlak na Moskvu.
Americké ministerstvo financí v prohlášení uvedlo, že Washington uvaluje dodatečné sankce na téměř 100 subjektů již dříve zařazených na americký sankční seznam s cílem zvýšit riziko takzvaných sekundárních sankcí. Ty mají postihovat třetí strany podílející se na činnosti primárně sankcionovaných subjektů. Mezi bezmála stovkou těchto subjektů jsou ruské banky a společnosti působící v ruském energetickém sektoru.
Rakušan uvedl i to, že by dnes, tedy v pondělí, mohl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představit první návrhy na příspěvek lidem, kteří u sebe doma ubytovávají uprchlíky. To vše budou podle Rakušana řešit zítra strategické týmy, které byly speciálně vytvořeny kvůli krizi na Ukrajině.
Podle Rakušana by měla být částka i motivační pro rodiny, které by rády ubytovaly uprchlíky, ale nemají na to finance. „Pokud máte doma ukrajinskou maminku s dítětem, tak si s nimi i povídáte a dáte jim nejlepší rady a tím se k nim dostávají i tím nejpřirozenějším způsobem,“ konstatoval Rakušan, který si myslí, že by se tím i Ukrajinci nejlépe mohli adaptovat na život v Česku.
Na podnět hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby (ODS) se možná vypíše speciální dotační program na ministerstvu pro místní rozvoj. Ten by byl určen obcím a krajům a měl by sloužit k přetvoření prostor na ubytovací místa. Podle Rakušana je navíc skvělé, že by takové prostory Česku zůstaly i do budoucna a tedy by mohly být využívány například jako obecní byty poté, co válka na Ukrajině skončí.
Nové vládní nařízení?
Rakušan také uvedl, že se chystá vládní nařízení, aby státní instituce znovu prošly své ubytovací prostory a uvedly, zdali je možné je uvolnit pro uprchlíky z Ukrajiny. „To vše slouží, abychom vykázali ubytovací kapacity v důstojných podmínkách,“ uvedl ministr. Vysvětlil, že jen důstojné podmínky povedou k tomu, aby si zde Ukrajinci hledali práci a zapojovali se do české společnosti jak nejlépe umí.
Rakušan (STAN) dodal, že je potřeba ukrajinskou komunitu informovat, že v okolí Prahy a Středočeského kraje bude problém sehnat místo pro dítě do školy. Rakušan zdůraznil, že tento problém mají ostatně i samotní Češi.
Rakušan zdůraznil, že stát nebude tlačit na školy, aby přijímaly do tříd ukrajinské děti, zmínil ale, jak je i tato integrace důležitá.
