Rakušan: Česko registrovalo 180 tisíc Ukrajinců. „Musíme je adaptovat,“ urguje ministr
V České republice je registrováno již 180 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Uvedl to ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po jednání Ústředního krizového štábu. Vedle toho informoval o vzniku stragického týmu, který bude problematiku ubytovávání a financování řešit, první schůzku budou mít již zítra. Řešit budou mj. i zvýšení příspěvku z nynějších 180 korun na 250 korun. Na stole bude také vznik nového dotačního titulu, který by mohly obce využít na vytvoření obytných prostor.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nadále platí, že nejvíce uprchlíků je žen a dětí – dětí je kolem 50 % celkové populace. „Dostáváme se do situace, kdy máme v ČR registrovaných 180 tisíc lidí. To číslo je úžasné i v tom smyslu, že žádné jiné zemi se nepovedlo dospět tak rychle k takovému počtu registrovaných osob,“ uvedl s tím, že největším problémem a výzvou je samozřejmě ubytovávání běženců.
Kraje se dostávají na svůj limit, jak dále podotkl Rakušan. Podle něj se již musí nabízet humanitární ubytování, čemuž se chtějí kraje i obce vyhýbat. „To je ubytování v tělocvičnách,“ upřesnil šéf vnitra.
Denně až 300 korun na uprchlíka
Po jednání Ústředního krizového štábu Rakušan představil také první plány na navýšení příspěvku na uprchlíka pro kraje. Podle něj by se mohl příspěvek zvýšit z aktuálních 180 korun na až 250 korun. Kraje by mohly také přispívat, takže by se podle Rakušana mohla částka vyšplhat na až 300 korun. O tom nicméně rozhodne vláda ve spolupráci s hejtmany ve středu.

Gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev uvedl, že ukrajinský dronový útok zasáhl dva místní podniky a zranil dva lidi. V jednom případě vznikl po dopadu dronu požár.
Šéf ukrajinské Charkovské oblasti Oleh Syněhubov napsal, že v druhém největším ukrajinském městě Charkově a nedalekém Čuhujivu bylo v noci na dnešek při několika ruských vzdušných útocích zraněno 21 lidí a poškozena řada budov.
Části dvou ukrajinských oblastí se ocitly bez proudu poté, co ruské útoky poškodily kritickou infrastrukturu. „Kvůli následkům nočních nepřátelských útoků byly v některých okresech Sumské a Poltavské oblasti zavedeny nouzové odstávky proudu,“ uvedl provozovatel ukrajinské rozvodné sítě Ukrenerho.

Severní Korea dodala Rusku v rámci podpory jeho invaze na Ukrajinu výzbroj až za 5,5 miliardy dolarů (129 miliard korun). Další stovky milionů by KLDR mohla získat z Moskvy výměnou za vyslání severokorejských vojáků na Ukrajinu, uvedla ve své studii německá Nadace Friedricha Neumanna.
Studie analyzovala zveřejněné zprávy zpravodajských služeb, uniklé dokumenty a ceny munice z předchozích severokorejských zbrojních obchodů. Na základě toho výzkumníci odhadli objem severokorejských dodávek zbraní do Ruska od února 2022 na 1,7 až 5,5 miliardy dolarů.
Pchjongjang žádná data ke svým zbraňovým obchodům nezveřejňuje, přesnější odhad je proto téměř nemožný. Jihokorejská tajná služba vychází ve svých zprávách mimo jiné ze satelitních snímků, které využívá ke sledování lodního provozu mezi Severní Koreou a Ruskem. Podle těchto zpráv KLDR podporuje ruskou armádu především dělostřeleckými granáty a raketami krátkého doletu.

Ukrajinské drony zaútočily na závod na výrobu etanolu v ruské Voroněžské oblasti. Informovaly o tom podle agentury Reuters zpravodajské kanály na sociální síti Telegram.
Gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev uvedl, že dronový útok způsobil požár v blíže nespecifikovaném průmyslovém zařízení a že jedna osoba utrpěla zranění.
Podle telegramových kanálů byly slyšet dvě exploze v blízkosti závodu na výrobu etanolu v obci Krasnoje ve Voroněžské oblasti. Agentura Reuters nicméně upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
Rakušan uvedl i to, že by dnes, tedy v pondělí, mohl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představit první návrhy na příspěvek lidem, kteří u sebe doma ubytovávají uprchlíky. To vše budou podle Rakušana řešit zítra strategické týmy, které byly speciálně vytvořeny kvůli krizi na Ukrajině.
Podle Rakušana by měla být částka i motivační pro rodiny, které by rády ubytovaly uprchlíky, ale nemají na to finance. „Pokud máte doma ukrajinskou maminku s dítětem, tak si s nimi i povídáte a dáte jim nejlepší rady a tím se k nim dostávají i tím nejpřirozenějším způsobem,“ konstatoval Rakušan, který si myslí, že by se tím i Ukrajinci nejlépe mohli adaptovat na život v Česku.
Na podnět hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby (ODS) se možná vypíše speciální dotační program na ministerstvu pro místní rozvoj. Ten by byl určen obcím a krajům a měl by sloužit k přetvoření prostor na ubytovací místa. Podle Rakušana je navíc skvělé, že by takové prostory Česku zůstaly i do budoucna a tedy by mohly být využívány například jako obecní byty poté, co válka na Ukrajině skončí.
Nové vládní nařízení?
Rakušan také uvedl, že se chystá vládní nařízení, aby státní instituce znovu prošly své ubytovací prostory a uvedly, zdali je možné je uvolnit pro uprchlíky z Ukrajiny. „To vše slouží, abychom vykázali ubytovací kapacity v důstojných podmínkách,“ uvedl ministr. Vysvětlil, že jen důstojné podmínky povedou k tomu, aby si zde Ukrajinci hledali práci a zapojovali se do české společnosti jak nejlépe umí.
Rakušan (STAN) dodal, že je potřeba ukrajinskou komunitu informovat, že v okolí Prahy a Středočeského kraje bude problém sehnat místo pro dítě do školy. Rakušan zdůraznil, že tento problém mají ostatně i samotní Češi.
Rakušan zdůraznil, že stát nebude tlačit na školy, aby přijímaly do tříd ukrajinské děti, zmínil ale, jak je i tato integrace důležitá.