VIDEO: Rusové nad ránem zaútočili v centru Kyjeva. Bomby padly na obytné domy
Ostřelování Kyjeva pokračovalo i během noci na úterý. Silnější exploze se v hlavním městě ozvaly nad ránem, došlo k nim opět v centru metropole. Podle dosavadních informací zatím jedna obytná budova hoří.
V úterý ráno došlo v Kyjevě k několika explozím. 2 z nich byly slyšet ve 4:00 tamního času (03:00 českého času), další 2 o hodinu později.
Podle původní zprávy Ukrinformu došlo k výbuchům v různých částech města. Předběžné informace nasvědčují tomu, že Rusové odpálili balistické střely na obytnou čtvrť, kde v důsledku toho vznikl požár obytného domu.
Také v pondělí odpoledne otřásl městkou čtvrtí Kurenivkou v Kyjevě výbuch,. Na místní silnici dopadly trosky raket, jak uvedl Kličko. „Jedna osoba byla zabita a dalších šest bylo zraněno. Dva zraněné odvezla sanitka,“ dodal bývalý známý boxer na twitteru.
Zasažený byl i trolejbus, který byl naštěstí bez cestujících. Podle Klička byl tento dopravní prostředek zcela zničen.
Na twitteru se také objevilo video, kde je přímo vidět i samotný výbuch.
Kyjev a jeho okolí byl opět v noci na pondělí ostřelován, útoky si podle ukrajinských médií vyžádaly několik obětí na životě. Ruská dělostřelecká palba dnes ráno zasáhla devítipatrovou rezidenční budovu na severu Kyjeva ve čtvrti Oboloň. Při útoku zemřely podle ukrajinských médií nejméně dvě osoby, tři lidé jsou hospitalizovaní; devět jich záchranáři ošetřili na místě. Celkem se jim z budovy podařilo evakuovat téměř 80 lidí. Nyní přibyl k obětem další zemřelý po tomto dnešním odpoledním neštěstí.
Noční ostřelování si podle gubernátora Kyjevské oblasti Oleksije Kuleby vyžádalo život radního ve městě Brovary východně od metropole. Ostřelování pokračovalo také na severozápadě ve městech Irpiň, Buča a Hostomel včetně tamního letiště, kde při ruském pokusu obklíčit hlavní město zuřily jedny z nejtěžších bojů.
Britské noviny Financial Times s odvoláním na informované zdroje píší, že se USA rozhodly omezit financování programů zaměřených na pomoc ozbrojeným silám členských států NATO sousedících s Ruskem.
Podle FT jsou hlavními příjemci takové pomoci Estonsko, Lotyšsko a Litva. Zdroje uvádí, že v rámci programu známého jako Sekce 333 obdržely evropské země v letech 2018–2022 1,6 miliardy dolarů, což představuje přibližně 29 % celkových finančních prostředků přidělených všem zemím na celém světě.
„Nejdříve musíme dospět k nějaké podobě příměří, respektive míru, jaký by byl mandát těch jednotek a pak se samozřejmě můžeme bavit o konkrétním podílu jednotlivých zemí. Česká republika je připravena se nějakou formou na tom podílet, ale jaká ta forma bude, to je opravdu předčasná otázka,“ řekl premiér Petr Fiala na předvolebním mítinku v Pardubicích o dnešním jednání koalice ochotných, ke kterému se připojil virtuálně.
Polsko na Ukrajinu ani po skončení války s Ruskem nepošle vojáky. Dnes to po jednání takzvané koalice ochotných v Paříži řekl polský premiér Donald Tusk, uvedla agentura PAP. Varšava již dříve opakovaně odmítla vyslání vojáků do případné mírové mise. Tusk nicméně podle agentury Reuters řekl, že Polsko se zapojí do diskuzí o vytvoření bezpečného vzdušného prostoru nad Ukrajinou, ale takové budoucí řešení nesmí ohrozit polskou bezpečnost.
