Ukrajinský poslanec pro Blesk: Ruská ultimáta nepřijmeme! Co čeká zrádce? A popsal Zelenského dny a noci
Válka na Ukrajině trvá již více než dva týdny, navzdory bombardování hlavního města však musí nadále nepřetržitě fungovat všechny složky ukrajinské vlády. Pro Blesk.cz exkluzivně promluvil ukrajinský poslanec zvolený za Zelenského stranu Sluha lidu Serhij Štepa o tom, jak probíhají jednání s Ruskem, jak funguje parlament, jak vypadají prezidentovy dny a noci, i o tom, co čeká zákonodárce, kteří před válkou utekli za hranice.
Vláda zajišťuje potravinovou a finanční stabilitu, parlament se zase zaměřuje na uzavření nebe nad Ukrajinou, aby ochránil jak obyvatelstvo, tak památky světového dědictví či civilní infrastrukturu. Právě její narušení by mohlo vést ke katastrofám globálních rozměrů.
Ukrajinští poslanci proto apelují na poslance všech zemí. Jelikož jsou různé země NATO v různých časových pásmech, debaty nad zavedením bezpilotní zóny probíhají nepřetržitě. Jednotliví poslanci pak žádají celý svět o vyslání mírových sil na Ukrajinu na základě usnesení OSN.
Náš zpravodaj zjišťoval, jak funguje ukrajinský parlament tváří v tvář neustálým raketovým útokům. Reportéři hovořili se Serhijem Štepou, zástupcem strany Sluha lidu, i když dle slov poslance už příslušnost k jednotlivým frakcím není důležitá. Jako všichni ostatní i on bojuje s ostatními proti ruské agresi.
Sergeji, jak funguje parlament ve válečných podmínkách?
Na začátku ruské invaze se sešel ukrajinský parlament a zavedl v zemi stanné právo. Od té doby pokračuje Nejvyšší rada ve své práci. Přijali jsme řadu zákonů, které zvyšují tresty za rabování a za velezradu nyní hrozí doživotí. Navýšila se také práva Ukrajinců ve věci obrany sebe i našeho státu.
Denně vysíláme výzvy parlamentům jiných zemí s žádostí o pomoc. Nedávno se například konalo zasedání Nejvyšší rady ve věci lidských práv. Na základě toho jsme se rozhodli požádat Mezinárodní výbor Červeného kříže, úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Radu Evropy a řadu dalších mezinárodních organizací o zajištění bezpečných humanitárních koridorů pro evakuaci lidí z míst, které jsou pod neustálou palbou ruských agresorů.
A co je nejdůležitější, náš parlament denně apeluje na všechny mezinárodní jednotky, aby uzavřely nebe nad Ukrajinou a vytvořily bezpilotní zónu pro ruské letectvo. Tedy aby se zabránilo raketovým útokům na ženy, děti, staré lidi a civilní infrastrukturu.
Jak probíhají zasedání parlamentu, když je Kyjev neustále bombardován?
Scházíme se výhradně naživo, tedy offline v prostorách Nejvyšší rady. Děje se tak za podmínek maximálního utajení, aby bylo zajištěno bezpečí setkání. V případě potřeby je parlament připraven se kdykoliv sejít.
Kolik poslanců opustilo zemi na začátku ruské invaze?
Pokud je mi známo, většina poslanců zůstala na Ukrajině. A těch pár poslanců, kteří naši zemi opustili, jsou zrádci a dezertéři. Myslím, že se do naší země už nikdy nevrátí. Kdyby ano, byli by zatčeni a odsouzeni.
Proč jste zemi neopustil vy? Předpokládám, že jste podobné myšlenky měl také?
Když jsem se stal poslancem, složil jsem přísahu lidem Ukrajiny. A této přísaze budu věrný, udělám vše pro ochranu rodné země. Dnes se téměř všichni poslanci, kteří zde zůstali, věnují nejen své legislativní činnosti. Mnozí z nás zajišťují humanitární potřeby obyvatel v různých regionech, někdo dováží humanitární pomoc z jiných zemí, někdo pomáhá při evakuaci lidí, někdo zajišťuje zřízení koridorů do Polska, Rumunska, Slovenska a řady dalších zemí. Samozřejmě taky každý z nás víceméně pomáhá s výstavbou opevnění ve svých městech. Děláme vše pro to, abychom nepříteli vzkázali jasnou zprávu.
Které parlamentní frakce často iniciují zákony?
Dnes je to vlastně jedno. Hlavně, že jsou všechny v parlamentu přijaty jednomyslně. Například na schůzi 3. března jsme odhlasovali zákon o povinné všeobecné mobilizaci, která se provádí na území všech ukrajinských regionů po dobu 90 dnů. Provádí se v souladu s mobilizačními plány, jejichž rozsah určuje generální štáb. Kromě toho jsme zakázali výrobu a distribuci propagandy agresorského státu, což se nyní navíc trestá vyšší zodpovědností.
Vnesli jsme také v platnost odpovědnost za rabování, za zločin proti ukrajinské národní bezpečnosti podle stanného práva a odložili podání všech přiznání a hlášení těch subjektů, které k tomu mají povinnost. Lhůta pro podání je určena do 90 dnů po zrušení nebo pozastavení stanného práva. To znamená, že nikdo nebude potrestán za to, že se nenahlásil do tří měsíců po skončení války.
Setkáváte se s prezidentem Ukrajiny?
To bohužel ne. Volodomyr Zelenskyj pracuje téměř nepřetržitě v kanceláři prezidenta a dělá vše pro to, aby odolal agresorovi. Snaží se získat podporu mezinárodních partnerů, pomoci naší armádě i lidu. Náš prezident je neustále v kontaktu s ministrem obrany, vrchním velitelem ozbrojených sil, generálním štábem místními oblastními velitelstvími a šéfy vojenských správ. Prostě nemá čas se s námi jen tak sejít a probírat nějaké detaily. Jsem si jistý, že jakmile vyhrajeme, určitě se s panem Zelenským setkáme a poděkujeme mu za vše, co pro naši zemi udělal.
Celý svět neustále slyší o podmínkách ukončení války ze strany Ruska, dala mu Ukrajina také nějaká ultimáta?
Nejsem oprávněn se vyjadřovat jménem státu o naší oficiální vyjednávací pozici, ale pokud vím, žádná ultimáta jsme nedali. Neustále se ale zdůrazňuje, že Ukrajina nemůže akceptovat podmínky pro uznání Krymu za součást Ruska, stejně jako uznat nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti. To znamená, že o všem, co se týká návratu ukrajinského území Rusku, nelze diskutovat. Všechny ostatní body lze projednat za přítomnosti bezpečnostních záruk, včetně těch mezinárodních. To zajistí bezpečnost Ukrajiny, a to nejen v krátkodobém horizontu, ale i na celá desetiletí. Pravda je na naší straně, takže věříme ve vítězství Ukrajiny!
Takhle se prezentuje Putin v Rusku: Pán všech živlů ovládá minimálně deset profesí a dvacet sportů
Nejméně čtyři mrtvé - občany Sýrie, kteří byli členy posádky lodi zasažené v přístavu - si vyžádal ruský útok na Oděsu. Ruská raketa zabila ženu ve městě Kryvyj Rih, uvedly ukrajinské úřady. Rusko během noci vypálilo na Oděsu a Kryvyj Rih tři rakety Iskander-M a proti Ukrajině vyslalo také 133 dronů, z nichž se 98 podařilo sestřelit, další dvě desítky dronů nedoletěly do cíle, zřejmě kvůli rušení prostředky radioelektronického boje, uvedlo ukrajinské letectvo. Bez dalších podrobností připustilo, že ruské útoky způsobily škody v Oděské, Charkovské, Sumské a Kyjevské oblasti.
„Rusko včera večer (v úterý) zaútočilo na přístav v Oděse. Balistická raketa poškodila loď Pinar, plavící se pod vlajkou Barbadosu. Bohužel, zahynuli čtyři lidé - občané Sýrie. Nejmladšímu bylo 17 let, nejstaršímu 24 let,“ napsal šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper na sociální síti Telegram. Další dva lidé - Ukrajinec a Syřan - byli zraněni. Loď podle Kipera právě nakládala pšenici, určenou pro Alžírsko. „Byla to naprosto civilní loď,“ zdůraznil. Při útoku bylo poškozeno ještě jedna plavidlo, mola a sklady s obilím.
„Před chvílí jsem komunikoval s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou. Ukrajina je připravena dohodu přijmout. Míč je na straně Ruska,“ napsal na sociální síti X šéf české diplomacie Jan Lipavský. Ve svém dřívějším příspěvku jednání mezi Ukrajinci a Američany okomentoval slovy, že na diplomacii záleží. „V Džiddě byl učiněn důležitý krok jak ke spravedlivému míru, tak k tomu, aby vydržel a neumožnil další agresi. Stejně důležité je, aby byli Ukrajinci vyslyšeni,“ napsal.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v noci na středu oznámil, že informoval některé šéfy diplomacií evropských zemí, včetně šéfa českého resortu zahraničí Jana Lipavského, o výsledcích úterních jednání americké a ukrajinské delegace v saúdské Džiddě. Kyjev přitom souhlasil s americkým návrhem na 30 dní trvající příměří v bojích s Ruskem a Washington obnovil svou vojenskou pomoc Ukrajině.
„Pokračujeme ve spolupráci s našimi evropskými partnery, abychom společně se Spojenými státy dosáhli dlouhodobého míru a bezpečnosti pro Ukrajinu a celou Evropu,“ napsal na síti X Sybiha, který se rokování v Saúdské Arábii zúčastnil. Podle svého vyjádření byl poté v kontaktu mimo jiné se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou, francouzským ministrem zahraničí Jeanem-Noëlem Barrotem, jeho britským protějškem Davidem Lammym a dalšími šéfy diplomacií evropských zemí včetně toho českého.
