Ukrajinský poslanec pro Blesk: Ruská ultimáta nepřijmeme! Co čeká zrádce? A popsal Zelenského dny a noci
Válka na Ukrajině trvá již více než dva týdny, navzdory bombardování hlavního města však musí nadále nepřetržitě fungovat všechny složky ukrajinské vlády. Pro Blesk.cz exkluzivně promluvil ukrajinský poslanec zvolený za Zelenského stranu Sluha lidu Serhij Štepa o tom, jak probíhají jednání s Ruskem, jak funguje parlament, jak vypadají prezidentovy dny a noci, i o tom, co čeká zákonodárce, kteří před válkou utekli za hranice.
Vláda zajišťuje potravinovou a finanční stabilitu, parlament se zase zaměřuje na uzavření nebe nad Ukrajinou, aby ochránil jak obyvatelstvo, tak památky světového dědictví či civilní infrastrukturu. Právě její narušení by mohlo vést ke katastrofám globálních rozměrů.
Ukrajinští poslanci proto apelují na poslance všech zemí. Jelikož jsou různé země NATO v různých časových pásmech, debaty nad zavedením bezpilotní zóny probíhají nepřetržitě. Jednotliví poslanci pak žádají celý svět o vyslání mírových sil na Ukrajinu na základě usnesení OSN.
Náš zpravodaj zjišťoval, jak funguje ukrajinský parlament tváří v tvář neustálým raketovým útokům. Reportéři hovořili se Serhijem Štepou, zástupcem strany Sluha lidu, i když dle slov poslance už příslušnost k jednotlivým frakcím není důležitá. Jako všichni ostatní i on bojuje s ostatními proti ruské agresi.
Sergeji, jak funguje parlament ve válečných podmínkách?
Na začátku ruské invaze se sešel ukrajinský parlament a zavedl v zemi stanné právo. Od té doby pokračuje Nejvyšší rada ve své práci. Přijali jsme řadu zákonů, které zvyšují tresty za rabování a za velezradu nyní hrozí doživotí. Navýšila se také práva Ukrajinců ve věci obrany sebe i našeho státu.
Denně vysíláme výzvy parlamentům jiných zemí s žádostí o pomoc. Nedávno se například konalo zasedání Nejvyšší rady ve věci lidských práv. Na základě toho jsme se rozhodli požádat Mezinárodní výbor Červeného kříže, úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Radu Evropy a řadu dalších mezinárodních organizací o zajištění bezpečných humanitárních koridorů pro evakuaci lidí z míst, které jsou pod neustálou palbou ruských agresorů.
A co je nejdůležitější, náš parlament denně apeluje na všechny mezinárodní jednotky, aby uzavřely nebe nad Ukrajinou a vytvořily bezpilotní zónu pro ruské letectvo. Tedy aby se zabránilo raketovým útokům na ženy, děti, staré lidi a civilní infrastrukturu.
Jak probíhají zasedání parlamentu, když je Kyjev neustále bombardován?
Scházíme se výhradně naživo, tedy offline v prostorách Nejvyšší rady. Děje se tak za podmínek maximálního utajení, aby bylo zajištěno bezpečí setkání. V případě potřeby je parlament připraven se kdykoliv sejít.
Kolik poslanců opustilo zemi na začátku ruské invaze?
Pokud je mi známo, většina poslanců zůstala na Ukrajině. A těch pár poslanců, kteří naši zemi opustili, jsou zrádci a dezertéři. Myslím, že se do naší země už nikdy nevrátí. Kdyby ano, byli by zatčeni a odsouzeni.
Proč jste zemi neopustil vy? Předpokládám, že jste podobné myšlenky měl také?
Když jsem se stal poslancem, složil jsem přísahu lidem Ukrajiny. A této přísaze budu věrný, udělám vše pro ochranu rodné země. Dnes se téměř všichni poslanci, kteří zde zůstali, věnují nejen své legislativní činnosti. Mnozí z nás zajišťují humanitární potřeby obyvatel v různých regionech, někdo dováží humanitární pomoc z jiných zemí, někdo pomáhá při evakuaci lidí, někdo zajišťuje zřízení koridorů do Polska, Rumunska, Slovenska a řady dalších zemí. Samozřejmě taky každý z nás víceméně pomáhá s výstavbou opevnění ve svých městech. Děláme vše pro to, abychom nepříteli vzkázali jasnou zprávu.
Které parlamentní frakce často iniciují zákony?
Dnes je to vlastně jedno. Hlavně, že jsou všechny v parlamentu přijaty jednomyslně. Například na schůzi 3. března jsme odhlasovali zákon o povinné všeobecné mobilizaci, která se provádí na území všech ukrajinských regionů po dobu 90 dnů. Provádí se v souladu s mobilizačními plány, jejichž rozsah určuje generální štáb. Kromě toho jsme zakázali výrobu a distribuci propagandy agresorského státu, což se nyní navíc trestá vyšší zodpovědností.
Vnesli jsme také v platnost odpovědnost za rabování, za zločin proti ukrajinské národní bezpečnosti podle stanného práva a odložili podání všech přiznání a hlášení těch subjektů, které k tomu mají povinnost. Lhůta pro podání je určena do 90 dnů po zrušení nebo pozastavení stanného práva. To znamená, že nikdo nebude potrestán za to, že se nenahlásil do tří měsíců po skončení války.
Setkáváte se s prezidentem Ukrajiny?
To bohužel ne. Volodomyr Zelenskyj pracuje téměř nepřetržitě v kanceláři prezidenta a dělá vše pro to, aby odolal agresorovi. Snaží se získat podporu mezinárodních partnerů, pomoci naší armádě i lidu. Náš prezident je neustále v kontaktu s ministrem obrany, vrchním velitelem ozbrojených sil, generálním štábem místními oblastními velitelstvími a šéfy vojenských správ. Prostě nemá čas se s námi jen tak sejít a probírat nějaké detaily. Jsem si jistý, že jakmile vyhrajeme, určitě se s panem Zelenským setkáme a poděkujeme mu za vše, co pro naši zemi udělal.
Celý svět neustále slyší o podmínkách ukončení války ze strany Ruska, dala mu Ukrajina také nějaká ultimáta?
Nejsem oprávněn se vyjadřovat jménem státu o naší oficiální vyjednávací pozici, ale pokud vím, žádná ultimáta jsme nedali. Neustále se ale zdůrazňuje, že Ukrajina nemůže akceptovat podmínky pro uznání Krymu za součást Ruska, stejně jako uznat nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti. To znamená, že o všem, co se týká návratu ukrajinského území Rusku, nelze diskutovat. Všechny ostatní body lze projednat za přítomnosti bezpečnostních záruk, včetně těch mezinárodních. To zajistí bezpečnost Ukrajiny, a to nejen v krátkodobém horizontu, ale i na celá desetiletí. Pravda je na naší straně, takže věříme ve vítězství Ukrajiny!
Takhle se prezentuje Putin v Rusku: Pán všech živlů ovládá minimálně deset profesí a dvacet sportů
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.
Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
