Hrdinný lékař svádí boj s časem: Děti s rakovinou odváží z Ukrajiny na Západ, kde jim hledá lůžka
Válka na Ukrajině zplodila dalšího hrdinu. Tentokrát se jedná o místního lékaře Romana Kizymu (38), který si dal za úkol dostat na Západ co nejvíc dětí v pokročilém stadiu rakoviny. Malí pacienti vyžadují okamžitou péči, která se jim v době probíhajícího válečného konfliktu nedostane. Lékař je v kontaktu s několika zahraničními prezidenty a šéfy mezinárodních lékařských organizací, s jejich pomocí posílá děti do Polska, odkud cestují dál do nemocnic v Evropě. Za jeho činy ho vychválil i prezident Volodymyr Zelenskyj, který je sám mnohými považován za hrdinu dnešní doby.
Pediatr a onkolog v sobotu vyslal na cestu dlouhý konvoj 20 sanitek a dálkových autobusů. Řidiči děti převezli z nemocnice ve Lvově do Polska, odkud cestují dál do evropských specializovaných nemocnic. Britská londýnská nemocnice očekává příjezd deseti pacientů vyžadujících okamžitou lékařskou péči. Kizyma, který začal se svým týmem evakuovat děti s těžkou rakovinou, musí každému z nich na dálku zajišťovat lůžka v zařízeních, která mohou pokračovat v jejich léčbě. A ačkoli si za pár týdnů vybudoval širokou síť kontaktů, jeho úkol není snadný.
Doktor Kizyma se nebojí přímé konfrontace s těmi nejvýše postavenými ani lehkého vydírání. „Nebudu jmenovat, ale už mi volali i prezidenti a první dámy s dotazem, co mohou udělat,“ řekl serveru DailyMail. „Snížily se výdaje a je úžasné, jak dokáže dopis s tím správným podpisem urychlit komplikované administrativní procesy na hranicích.“
Lékař by se nejraději o všechny těžce nemocné děti evakuované ze zasažených měst staral ve vlastní nemocnici. Ta každý rok přijme průměrně deset nových pacientů, od počátku invaze jich tu ale bylo hospitalizováno více než 300, a nemocnice tak překročila maximální kapacitu během pouhých několika dní. Kizyma je odhodlaný zařídit potřebnou péči každému dítěti, které se ocitlo v nouzi.
Boje s uprchlíky
Převoz dětí není procházka růžovým sadem. Do autobusů se snaží dostat zoufalí uprchlíci, které musí lékaři vlastnoručně vyhazovat. Dosud se Kizymovi podařilo na Západ vyslat čtyři konvoje, svou první záchrannou operaci nazval nadmíru chaotickou. „Trochu jako s vlaky se uprchlíci snažili na polské hranici nacpat do jednoho z autobusů. Lékař je musel blokovat, což nebyl dobrý pohled.“
Do operace se zapojuje víc a víc lidí z Ukrajiny i zbytku Evropy. „V tuto chvíli je zapojeno hodně lidí včetně týmu, který zůstává celou noc vzhůru a překládá naše klinické poznámky. Musí pracovat rychle, protože času není mnoho,“ uvedl onkolog.
Velkou pomocí mu byla profesorka Kathy Pritchard-Jonesová, prezidentka Mezinárodního spolku pediatrické onkologie. „Tahle úžasná dáma hraje zásadní roli při záchraně dětských životů,“ řekl novinářům. „Zapojila další z Evropy a náš projekt se pak začal brzy formovat. Kathy dobře ví, že tyhle děti jsou nepřímými oběťmi války.“
Válečný hrdina a tlak na Polsko
„Opravdu je to závod s časem. Pokud tyto děti rychle nedostanou lékařskou péči, jejich rakovina se začne zase zhoršovat,“ varovala Pritchard-Jonesová. „Někteří mají kvůli své léčbě oslabený imunitní systém. Mají velmi malý počet bílých krvinek, takže když je zachvátí horečka a nebudou se moct dostat do nemocnice, kde by jim nitrožilně podali antibiotika, pravděpodobně zemřou na infekci.“
Za hrdinu považuje Kizymu nejen Pritchard-Jonesová. „Doslova těmto dětem zachraňuje životy. Hýbe zemí a nebem, aby se ujistil, že se jim dostane specializované péče, kterou tak zoufale potřebují,“ řekla profesorka novinářům. Jeho činy vyzdvihl i ukrajinský prezident Zelenskyj.
Onkolog se nyní snaží snížit nátlak vyvíjený na polské nemocnice. „Dávalo smysl léčit hodně těchto dětí v Polsku, protože je blízko Ukrajině,“ vysvětlil na závěr Kizyma. „Tyhle nemocnice teď ale také začínají být přeplněné.“
Írán a Rusko mají společné protivníky a budou jednat o tom, jak se postavit hrozbám, kterým obě země čelí. Před dnešní schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to podle agentury TASS řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Na konzultace do Moskvy přijel poté, co Spojené státy v neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy.
„Vždy jsme měli (s Ruskem) společné starosti a společné protivníky,“ řekl Arakčí. „Máme společné názory a vedeme úzké konzultace, abychom čelili společným výzvám a hrozbám,“ dodal. Uvedl také, že jednání s Putinem „za současných nových okolností, kdy je světový řád skutečně ohrožen“, bude mít velký význam.
Moskva americký útok na íránské jaderné provozy odsoudila, ohrožují podle ní snahy, jejichž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní. Rusko, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině, mluví v souvislosti s americkou operací o porušení mezinárodního práva.
Dosud se podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, uvedla dnes šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před začátkem jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Rozhovorů se zúčastní osobně i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Podle Sybihy i Kallasové je potřeba dále zesílit tlak na Rusko.
Kallasová oznámila před několika měsíci iniciativu týkající se zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Cílem je poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice.„S radostí vám mohu oznámit, že 80 procent iniciativy již bylo přislíbeno. Ale samozřejmě toho musíme dělat více,“ řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.
„Putin je válečný štváč. Je na čase použít všechny diplomatické nástroje a přinutit Rusko k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na mír,“ uvedl v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. Ruský prezident podle něj rozumí jedinému, a to je síla. „Proto jsou potřeba sankce, izolace a zmrazení ruských účtů,“ dodal s tím, že Kyjev dnes prožil další bezesnou noc. Při ruských útocích zahynulo sedm lidí a dalších 20 jich utrpělo zranění.
Bez ohledu na to, kdy a jak bude dosaženo míru na Ukrajině, ruský imperialismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. Při zahájení porady ekonomických a vědeckých diplomatů v pražském Černínském paláci to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud chce Česko efektivně prosazovat své zájmy v zahraničí, nelze podle něj přehlížet bezpečnost. Porada potrvá do konce týdne.
Putin proti ČR i dalším evropským státům zahájil energetickou válku, chtěl tyto země svým vydíráním přimět zavřít oči nad bezprávím a ustoupit jeho geopolitickým ambicím, míní ministr.
„Současně zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat našI společnost a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO,“ uvedl Lipavský.
„Z nedávných zkušeností už dobře víme, že jedna událost na druhém konci světa může zásadním způsobem ovlivnit naši výrobu a export. Také proto se společně s našimi spojenci musíme více zaměřovat na zabezpečení dopravních tras a kritické infrastruktury,“ poznamenal ministr.
