Hrdinný lékař svádí boj s časem: Děti s rakovinou odváží z Ukrajiny na Západ, kde jim hledá lůžka
Válka na Ukrajině zplodila dalšího hrdinu. Tentokrát se jedná o místního lékaře Romana Kizymu (38), který si dal za úkol dostat na Západ co nejvíc dětí v pokročilém stadiu rakoviny. Malí pacienti vyžadují okamžitou péči, která se jim v době probíhajícího válečného konfliktu nedostane. Lékař je v kontaktu s několika zahraničními prezidenty a šéfy mezinárodních lékařských organizací, s jejich pomocí posílá děti do Polska, odkud cestují dál do nemocnic v Evropě. Za jeho činy ho vychválil i prezident Volodymyr Zelenskyj, který je sám mnohými považován za hrdinu dnešní doby.
Pediatr a onkolog v sobotu vyslal na cestu dlouhý konvoj 20 sanitek a dálkových autobusů. Řidiči děti převezli z nemocnice ve Lvově do Polska, odkud cestují dál do evropských specializovaných nemocnic. Britská londýnská nemocnice očekává příjezd deseti pacientů vyžadujících okamžitou lékařskou péči. Kizyma, který začal se svým týmem evakuovat děti s těžkou rakovinou, musí každému z nich na dálku zajišťovat lůžka v zařízeních, která mohou pokračovat v jejich léčbě. A ačkoli si za pár týdnů vybudoval širokou síť kontaktů, jeho úkol není snadný.
Doktor Kizyma se nebojí přímé konfrontace s těmi nejvýše postavenými ani lehkého vydírání. „Nebudu jmenovat, ale už mi volali i prezidenti a první dámy s dotazem, co mohou udělat,“ řekl serveru DailyMail. „Snížily se výdaje a je úžasné, jak dokáže dopis s tím správným podpisem urychlit komplikované administrativní procesy na hranicích.“
Lékař by se nejraději o všechny těžce nemocné děti evakuované ze zasažených měst staral ve vlastní nemocnici. Ta každý rok přijme průměrně deset nových pacientů, od počátku invaze jich tu ale bylo hospitalizováno více než 300, a nemocnice tak překročila maximální kapacitu během pouhých několika dní. Kizyma je odhodlaný zařídit potřebnou péči každému dítěti, které se ocitlo v nouzi.
Boje s uprchlíky
Převoz dětí není procházka růžovým sadem. Do autobusů se snaží dostat zoufalí uprchlíci, které musí lékaři vlastnoručně vyhazovat. Dosud se Kizymovi podařilo na Západ vyslat čtyři konvoje, svou první záchrannou operaci nazval nadmíru chaotickou. „Trochu jako s vlaky se uprchlíci snažili na polské hranici nacpat do jednoho z autobusů. Lékař je musel blokovat, což nebyl dobrý pohled.“
Do operace se zapojuje víc a víc lidí z Ukrajiny i zbytku Evropy. „V tuto chvíli je zapojeno hodně lidí včetně týmu, který zůstává celou noc vzhůru a překládá naše klinické poznámky. Musí pracovat rychle, protože času není mnoho,“ uvedl onkolog.
Velkou pomocí mu byla profesorka Kathy Pritchard-Jonesová, prezidentka Mezinárodního spolku pediatrické onkologie. „Tahle úžasná dáma hraje zásadní roli při záchraně dětských životů,“ řekl novinářům. „Zapojila další z Evropy a náš projekt se pak začal brzy formovat. Kathy dobře ví, že tyhle děti jsou nepřímými oběťmi války.“
Válečný hrdina a tlak na Polsko
„Opravdu je to závod s časem. Pokud tyto děti rychle nedostanou lékařskou péči, jejich rakovina se začne zase zhoršovat,“ varovala Pritchard-Jonesová. „Někteří mají kvůli své léčbě oslabený imunitní systém. Mají velmi malý počet bílých krvinek, takže když je zachvátí horečka a nebudou se moct dostat do nemocnice, kde by jim nitrožilně podali antibiotika, pravděpodobně zemřou na infekci.“
Za hrdinu považuje Kizymu nejen Pritchard-Jonesová. „Doslova těmto dětem zachraňuje životy. Hýbe zemí a nebem, aby se ujistil, že se jim dostane specializované péče, kterou tak zoufale potřebují,“ řekla profesorka novinářům. Jeho činy vyzdvihl i ukrajinský prezident Zelenskyj.
Onkolog se nyní snaží snížit nátlak vyvíjený na polské nemocnice. „Dávalo smysl léčit hodně těchto dětí v Polsku, protože je blízko Ukrajině,“ vysvětlil na závěr Kizyma. „Tyhle nemocnice teď ale také začínají být přeplněné.“
Ruský soud ve městě Kamensk-Uralskij potrestal pokutou dvacetiletého mladíka z tohoto uralského města za to, že měl v historii vyhledávání ve svém mobilním telefonu zmínku o ukrajinské jednotce Azov, kterou ruské úřady označily za teroristickou a kterou zakázaly. O rozhodnutí soudkyně dnes informovala ruská média s tím, že jde o první známý případ svého druhu - přinejmenším od 1. září, odkdy v Rusku platí tresty za úmyslné vyhledávání extremistických materiálů. Náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka řekl Českému rozhlasu - Radiožurnálu, že zavedení administrativních odvodů armáda navrhne vládě. Měly by podle něj podobu on-line dotazníku. Plně se ztotožňuji s tím, že byla zrušená (základní vojenská služba). V té podobě, v jaké byla, nedávala smysl. Ale než se zrušila, tak se měl někdo zamyslet nad tím, jak se bude řešit problematika generování záloh ozbrojených sil,„ řekl Řehka rozhlasu. Prezident Petr Pavel podporuje zavedení administrativních odvodů do armády. Podle něj by jí pomohl získat přehled, s kým a na jaké pozice může počítat v případě mobilizace. Upozornil, že jde jen o administrativního úkon, který neznamená obnovení vojenské základní služby. Novinářům to dnes řekl prezident v Liberci. Pavel připomněl, že základní vojenská služba byla v České republice zrušená před více než 20 lety. „Dnes jsme ale v situaci, kdy vidíme, že forma budování záloh prostřednictvím dobrovolnosti, tedy aktivních záloh úplně nepostačuje, ale zároveň ztrácíme schopnost i pro případnou mobilizaci,“ uvedl prezident.
