„Na 99,9 procent bude válka s Ruskem.“ Poradce Zelenského před 3 lety předpověděl invazi

Na dotaz, zda žádost o vstup do NATO eliminuje riziko válečného sporu s Ruskem, odpověděl Oleksij Arestovyč následovně: „Ne, o žádné lhůty konce války nepůjde. Naopak, nejspíše povede k mohutné vojenské operaci Ruska proti Ukrajině. Budou nás ničit z hlediska infrastruktury a měnit všechno na zdevastované území, aby nás nechtěli.“

Arestovyč v rozhovoru odmítl, že by Rusko šlo do přímé konfrontace s NATO. „Ne, ne s NATO. Musí to udělat před naším vstupem do NATO, aby NATO o nás nemělo zájem. Nebudou mít zájem o zdevastované území,“ konstatoval prezidentský poradce. „S pravděpodobností 99,9 procent bude cenou za náš vstup do NATO velká válka s Ruskem. A pokud do NATO nevstoupíme, dojde k pohlcení Ruskem během 10 až 12 let.“

„To je naše současné rozcestí,“ pokračoval. „A teď pojďme volit Zelenského,“ vyzval v březnu 2019 v interview pro kanál Apostrof, o měsíc později vyhrál druhé kolo prezidentských voleb. Zelenskyj si v posledních třech týdnech vysloužil obdiv nejen Ukrajinců, ale i zemí Západu.

Bývalý vojenský velitel Němec: Všechny země na hranicích s Ukrajinou jsou v bojové pohotovosti!

Předpověděl výsadky i vyhlašování republik

Poradce prezidenta následně odpovídal na dotaz, která z dvou možností je lepší. „Samozřejmě velká válka s Ruskem a vstup do NATO na základě vítězství nad Ruskem,“ uvedl a vyjmenoval, co by taková válka znamenala. „Útočná letecká operace, útok ruských armád, které mají u hranic, obležení Kyjeva, snaha obklíčit ukrajinskou armádu u Doněcku, útok přes Perekopskou šíji ke Kachovské přehradě, aby zajistili vodu pro Krym. Útok z Běloruska, vyhlašování nových lidových republik, diverze, útoky na objekty klíčové infrastruktury, výsadky.“

„Zkrátka skutečná válka. A její pravděpodobnost je 99 procent,“ varoval na závěr. Arestovyč dokonce odhadl i počátek ruské invaze. „Nejvíce kritické jsou roky 2020 až 2022.“

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

16:40

Dnes

OBRAZEM: Dopady ruského útoku na ukrajinské město Dnipro, který měl přinejmenším dvě oběti na životě.

15:58

Dnes

Litva a Polsko specifikovaly, kterak dopadly lidi podezřelé z brutálního útoku na Leonida Volkova, spolupracovníka ruského opozičníka Alexeje Navalného. Polská policie uvedla, že dvojici polských občanů zadržela na základě evropského zatykače a že případem se zabývá prokuratura ve varšavské čtvrti Praga.

Polský premiér Donald Tusk následně na sociální síti X oznámil, že zadržen byl i běloruský občan, který polským vykonavatelům nařídil atentát na Volkova spáchat. „Spojeni jsou s prostředím ultras mezi fotbalovými fanoušky,“ dodal.

14:55

Dnes

„Od hybridního útoku Běloruska z listopadu 2021 proti Litvě, Lotyšsku a Polsku všichni víme, jak Putin a jeho spojenci využívají migranty k testování naší obrany a snaží se nás destabilizovat,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během návštěvy Finska. „Teď se Putin soustředí na Finsko,“ dodala.

Helsinky koncem loňského roku uzavřely 1340 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem v reakci na zvyšující se počet migrantů přicházejících z třetích zemí do Finska přes ruské území. Helsinky již dříve obvinily Rusko, že k hranici přepravuje žadatele o azyl z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí, kteří nemají platné doklady, s cílem vyvolat migrační krizi. Moskva to popřela. Na začátku dubna Finsko uzávěru pozemních přechodů prodloužilo na neurčito a na seznam přidalo několik přístavních hraničních přechodů.

Zobrazit celý online