Ukrajinský poslanec pro Blesk: Ruská ultimáta nepřijmeme! Co čeká zrádce? A popsal Zelenského dny a noci
Válka na Ukrajině trvá již více než dva týdny, navzdory bombardování hlavního města však musí nadále nepřetržitě fungovat všechny složky ukrajinské vlády. Pro Blesk.cz exkluzivně promluvil ukrajinský poslanec zvolený za Zelenského stranu Sluha lidu Serhij Štepa o tom, jak probíhají jednání s Ruskem, jak funguje parlament, jak vypadají prezidentovy dny a noci, i o tom, co čeká zákonodárce, kteří před válkou utekli za hranice.
Vláda zajišťuje potravinovou a finanční stabilitu, parlament se zase zaměřuje na uzavření nebe nad Ukrajinou, aby ochránil jak obyvatelstvo, tak památky světového dědictví či civilní infrastrukturu. Právě její narušení by mohlo vést ke katastrofám globálních rozměrů.
Ukrajinští poslanci proto apelují na poslance všech zemí. Jelikož jsou různé země NATO v různých časových pásmech, debaty nad zavedením bezpilotní zóny probíhají nepřetržitě. Jednotliví poslanci pak žádají celý svět o vyslání mírových sil na Ukrajinu na základě usnesení OSN.
Náš zpravodaj zjišťoval, jak funguje ukrajinský parlament tváří v tvář neustálým raketovým útokům. Reportéři hovořili se Serhijem Štepou, zástupcem strany Sluha lidu, i když dle slov poslance už příslušnost k jednotlivým frakcím není důležitá. Jako všichni ostatní i on bojuje s ostatními proti ruské agresi.
Sergeji, jak funguje parlament ve válečných podmínkách?
Na začátku ruské invaze se sešel ukrajinský parlament a zavedl v zemi stanné právo. Od té doby pokračuje Nejvyšší rada ve své práci. Přijali jsme řadu zákonů, které zvyšují tresty za rabování a za velezradu nyní hrozí doživotí. Navýšila se také práva Ukrajinců ve věci obrany sebe i našeho státu.
Denně vysíláme výzvy parlamentům jiných zemí s žádostí o pomoc. Nedávno se například konalo zasedání Nejvyšší rady ve věci lidských práv. Na základě toho jsme se rozhodli požádat Mezinárodní výbor Červeného kříže, úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Radu Evropy a řadu dalších mezinárodních organizací o zajištění bezpečných humanitárních koridorů pro evakuaci lidí z míst, které jsou pod neustálou palbou ruských agresorů.
A co je nejdůležitější, náš parlament denně apeluje na všechny mezinárodní jednotky, aby uzavřely nebe nad Ukrajinou a vytvořily bezpilotní zónu pro ruské letectvo. Tedy aby se zabránilo raketovým útokům na ženy, děti, staré lidi a civilní infrastrukturu.
Jak probíhají zasedání parlamentu, když je Kyjev neustále bombardován?
Scházíme se výhradně naživo, tedy offline v prostorách Nejvyšší rady. Děje se tak za podmínek maximálního utajení, aby bylo zajištěno bezpečí setkání. V případě potřeby je parlament připraven se kdykoliv sejít.
Kolik poslanců opustilo zemi na začátku ruské invaze?
Pokud je mi známo, většina poslanců zůstala na Ukrajině. A těch pár poslanců, kteří naši zemi opustili, jsou zrádci a dezertéři. Myslím, že se do naší země už nikdy nevrátí. Kdyby ano, byli by zatčeni a odsouzeni.
Proč jste zemi neopustil vy? Předpokládám, že jste podobné myšlenky měl také?
Když jsem se stal poslancem, složil jsem přísahu lidem Ukrajiny. A této přísaze budu věrný, udělám vše pro ochranu rodné země. Dnes se téměř všichni poslanci, kteří zde zůstali, věnují nejen své legislativní činnosti. Mnozí z nás zajišťují humanitární potřeby obyvatel v různých regionech, někdo dováží humanitární pomoc z jiných zemí, někdo pomáhá při evakuaci lidí, někdo zajišťuje zřízení koridorů do Polska, Rumunska, Slovenska a řady dalších zemí. Samozřejmě taky každý z nás víceméně pomáhá s výstavbou opevnění ve svých městech. Děláme vše pro to, abychom nepříteli vzkázali jasnou zprávu.
Které parlamentní frakce často iniciují zákony?
Dnes je to vlastně jedno. Hlavně, že jsou všechny v parlamentu přijaty jednomyslně. Například na schůzi 3. března jsme odhlasovali zákon o povinné všeobecné mobilizaci, která se provádí na území všech ukrajinských regionů po dobu 90 dnů. Provádí se v souladu s mobilizačními plány, jejichž rozsah určuje generální štáb. Kromě toho jsme zakázali výrobu a distribuci propagandy agresorského státu, což se nyní navíc trestá vyšší zodpovědností.
Vnesli jsme také v platnost odpovědnost za rabování, za zločin proti ukrajinské národní bezpečnosti podle stanného práva a odložili podání všech přiznání a hlášení těch subjektů, které k tomu mají povinnost. Lhůta pro podání je určena do 90 dnů po zrušení nebo pozastavení stanného práva. To znamená, že nikdo nebude potrestán za to, že se nenahlásil do tří měsíců po skončení války.
Setkáváte se s prezidentem Ukrajiny?
To bohužel ne. Volodomyr Zelenskyj pracuje téměř nepřetržitě v kanceláři prezidenta a dělá vše pro to, aby odolal agresorovi. Snaží se získat podporu mezinárodních partnerů, pomoci naší armádě i lidu. Náš prezident je neustále v kontaktu s ministrem obrany, vrchním velitelem ozbrojených sil, generálním štábem místními oblastními velitelstvími a šéfy vojenských správ. Prostě nemá čas se s námi jen tak sejít a probírat nějaké detaily. Jsem si jistý, že jakmile vyhrajeme, určitě se s panem Zelenským setkáme a poděkujeme mu za vše, co pro naši zemi udělal.
Celý svět neustále slyší o podmínkách ukončení války ze strany Ruska, dala mu Ukrajina také nějaká ultimáta?
Nejsem oprávněn se vyjadřovat jménem státu o naší oficiální vyjednávací pozici, ale pokud vím, žádná ultimáta jsme nedali. Neustále se ale zdůrazňuje, že Ukrajina nemůže akceptovat podmínky pro uznání Krymu za součást Ruska, stejně jako uznat nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti. To znamená, že o všem, co se týká návratu ukrajinského území Rusku, nelze diskutovat. Všechny ostatní body lze projednat za přítomnosti bezpečnostních záruk, včetně těch mezinárodních. To zajistí bezpečnost Ukrajiny, a to nejen v krátkodobém horizontu, ale i na celá desetiletí. Pravda je na naší straně, takže věříme ve vítězství Ukrajiny!
Takhle se prezentuje Putin v Rusku: Pán všech živlů ovládá minimálně deset profesí a dvacet sportů
Ukrajině se podařilo získat zpět 12 dětí, které byly násilně zavlečeny do Ruska. Podle agentury Reuters to v pondělí uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. Některé z vrácených dětí se již blíží plnoletosti, je mezi nimi ale i například osmiletá dívka, přiblížil Jermak. Moskva věc nijak nekomentovala.
Navrácené děti jsou podle Jermaka součástí prezidentovy iniciativy, jejímž cílem je vrátit domů všechny děti držené proti jejich vůli v Rusku.
Mezi navrácenými je vedle zmíněné holčičky i 16letá dívka, která přišla o matku nebo 17letý chlapec, jehož se pokoušela do svých řad dostat ruská armáda. Moskva podle Reuters na žádost o komentář nereagovala.
Rusko rozpoutalo rozsáhlou válku proti Ukrajině 24. února 2022. Kyjev viní Moskvu ze zavlečení téměř 20.000 dětí z Ukrajiny do Ruska nebo na Moskvou okupovaná ukrajinská území.Nazpět se jich podařilo dostat 388, uvádějí ukrajinské úřady.
Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti za svou bezpečnost. Uvedl to premiér Petr Fiala po pondělním neformálním jednání unijních prezidentů a premiérů v Bruselu. Lídři se podle dnešní tiskové zprávy Úřadu vlády ČR shodli na nutnosti posílení evropských obranných kapacit a podpoře obranného průmyslu. Hlavním tématem jednodenního summitu byla právě evropská obrana a bezpečnost.
„Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti za svou bezpečnost. Navýšení obranných výdajů je téměř nutností. Musíme podpořit evropský obranný průmysl, který je v ČR velmi silný. To odpovídá nejen našim bezpečnostním zájmům, ale i zájmům ekonomickým,“ uvedl Fiala. Zvýšené investice do obrany podle něj pomáhají posilovat konkurenceschopnost EU, vytvářet pracovní místa a podporují ekonomiku.
„Je třeba zároveň snížit byrokracii, zjednodušit společné nákupy a u armádních akvizic posílit koordinaci napříč Evropou,“ dodal premiér.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vnímá snahu Ukrajinců přesunout část výcviku svých vojáků z jiných zemí na ukrajinské území. Nemá ale zatím žádné konkrétní požadavky a informace. Řekla to v rozhovoru s ČTK. ČR je podle ní v tuto chvíli připravená poskytovat Ukrajincům výcvik v Česku nebo v Evropské unie. Pokud by byla nějaká společná dohoda v EU či v Severoatlantické alianci (NATO) na výcviku na Ukrajině, musely by tento nový mandát schválit obě komory Parlamentu.
Česko se zatím podílelo na výcviku téměř 8000 ukrajinských vojáků na území ČR a Polska, ve výcviku chce pokračovat, uvedla ministryně. "Samozřejmě i vnímáme to, že Ukrajinci se snaží, aby se část toho výcviku přesunula na Ukrajinu. Rozumíme té potřebě, protože i z hlediska logistiky je složité ty lidi nejdřív někde připravit, shromáždit, vybavit a pak je někam přesouvat po Evropě," uvedla. Zatím ale nemá žádná konkrétní požadavky a informace.
