Rusové u Kyjeva zabili amerického novináře (†50), dokumentoval i války v Afghánistánu či Iráku
Život amerického novináře a zranění jeho kolegy si podle ukrajinské policie vyžádal útok ruských sil ve městě Irpiň u Kyjeva. Informuje o tom agentura Reuters. List The New York Times uvedl, že americký novinář zabitý ve městě Irpiň pro něj nepracoval, jak se psalo, omyl vznikl, protože u sebe měl jejich novinářskou průkazku s nápisem The New York Times.
Podle ukrajinských médií je obětí útoku jedenapadesátiletý Brent Renaud, který v minulosti jako filmař pokrýval i války v Iráku nebo Afghánistánu. Jeho kolegu se z válečné zóny snaží dostat ukrajinské síly.
List The New York Times ve svém prohlášení uvedl, že ačkoli svými články Brent v minulosti přispíval, naposledy s deníkem spolupracoval v roce 2015. „Zprávy o tom, že pracoval pro Times, vznikly proto, že u sebe měl press kartu Timesů, která byla vydaná před mnoha lety,“ uvedl list.
Můj kamarád Brent Renaud byl střelen a zůstal tam
Italská novinářka Annalisa Camilliová na sociální síti zveřejnila video, na němž Renaudův kolega Juan Arredondo popisuje, jak se útok odehrál, zatímco je v nemocnici ošetřován. „Překročili jsme první most v Irpini, chystali jsme se natáčet odcházející uprchlíky. Nastoupili jsme do auta, někdo se nabídl, že nás vezme k druhému mostu. Projeli jsme kontrolní stanoviště a začali na nás střílet,“ uvedl americký novinář.
Řidič auto otočil a snažil se odjet, střelba ale pokračovala. „Můj kamarád Brent Renaud byl střelen a zůstal tam,“ poznamenal s tím, že neví, jak na tom Renaud je. Byl ale zasažen do krku, uvedl Arredondo. Ukrajinská média zveřejnila fotky Renaudova pasu i údajnou fotku jeho těla po útoku.
Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan v první reakci uvedl, že se o věci bude snažit zjistit více a bude ji konzultovat se spojenci. Na základě toho USA „vyvodí příslušné důsledky“.
„Novinář Brent Renaud byl zastřelen, když dokumentoval Putinovu válku na Ukrajině. To je nepřijatelná a hrozná zpráva. Moje myšlenky jsou s jeho rodinou a se všemi novináři a mediálními pracovníky, kteří riskují životy, aby nás o dění informovali. Civilisté včetně novinářů jsou chráněni mezinárodním právem,“ Renaudovu smrt komentovala na svém twitteru také místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podepsal výnos o udělení milosti 25 vězňům, oznámila dnes podle tiskových agentur Lukašenkova kancelář. Mezi omilostněními jsou i političtí vězni, ale přesný počet ještě není znám, protože seznam omilostněných nebyl zveřejněn, napsala agentura AFP s odvoláním na nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna.
„V předvečer svátku národní jednoty Alexandr Lukašenko rozhodl o omilostnění 25 lidí, a to včetně odsouzených za extremistickou činnost,“ uvedla tisková služba hlavy běloruského státu podle agentury Interfax. Mezi omilostněnými je 12 žen a 13 mužů; 19 lidí je mladších 40 let. Mnozí mají děti, jedna odsouzená je matkou více dětí. Jeden z omilostněných spáchal trestný čin ještě před dosažením plnoletosti, dodal Interfax.
Polské úřady dnes upřesnily, že kvůli přeletu dronu nad vládními budovami ve Varšavě zadržely v pondělí večer mladou Bělorusku a občana Ukrajiny. Původně premiér Donald Tusk informoval o zadržení dvou běloruských občanů poté, co dron zneškodnila vládní ochranka SOP. Není jasné, čím byly nepřesné informace šéfa vlády způsobeny, poznamenala agentura AP.
„Zadržen byl ukrajinský občan a běloruská občanka. Policie pokračuje ve vyšetřování a tento incident bude v každém případě objasněný, aby bylo možné vyloučit všechny možné interpretace a poznat pravdu, co bylo zdrojem této nezamýšlené či zamýšlené provokace nad vládními budovami,“ řekl dnes Tusk novinářům podle serveru Onet.
Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu.
Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák.
