Bunkry jdou na dračku. Výrobci nestíhají vyřizovat telefonáty, poptávka dramaticky vyskočila
Specializované firmy po ruském útoku na Ukrajinu zaznamenaly mezi lidmi značný zájem o bunkry. Italská společnost Minus Energie obdržela za pár dnů stovky telefonátů se žádostmi o informace a její stávající klienti spěchají na dokončení svých zařízení, řekl italskému tisku majitel společnosti Giulio Cavicchioli. V podobné situaci je i francouzská firma Artemis Protection, která se specializuje na luxusnější provedení krytů, informoval deník The New York Times.
Cavicchioli deníku Corriere della Sera řekl, že jeho firma obdržela v posledních dnech alespoň 500 telefonátů. „Většinou jsou to zvědavci. Kromě toho jsme ale obdrželi i několik požadavků na průzkum místa, předběžnou kalkulaci nákladů či analýzu stavebního projektu,“ řekl majitel firmy italskému listu. Na zvýšený zájem podle něj ukazuje i to, že stávající klienti spěchají na dokončení a zprovoznění svých krytů. „Za poslední dva týdny jsme dostali čtyři platby, abychom dokončili podzemní kryty,“ uvedl Cavicchioli. Na firmu se například obracejí lidé, kteří si nechali sice vybudovat kryt, ale otáleli s osazením vzduchotechniky.
Společnost Minus Energie za posledních 20 let postavila zhruba 50 bunkrů, včetně těch pro italskou armádu. Část svých aktivit má ale v nedalekém Švýcarsku, které má rozsáhlou síť krytů, jež potřebují údržbu. Firma se zaměřuje i na menší práce a tvrdí, že je schopna postavit za 85 000 eur (2,1 milionu Kč) protibombový kryt o velikosti 30 metrů čtverečních, který by postačil pro pětičlennou rodinu.
„Poptávka se zvýšila o 50 procent,“ řekl španělskému deníku ABC majitel firmy Underground Building Francisco Márquez Romero. Firmu založil v roce 2018, když zjistil, že ve Španělsku obdobný podnik nepůsobí. Minulý týden firma dostala poptávku na vybudování dvoupodlažního krytu, řekl majitel.
Na luxusnější provedení krytů se zaměřuje francouzská společnost Artemis Protection, kde obvykle ceny začínají na půl milionu eur (12,5 milionu Kč). I tato firma v posledních dnech obdržela stovky telefonátů. Podle zakladatele firmy Mathieua Séranna před ruskou invazí projevovali zájem o služby jeho firmy jen opravdu bohatí lidé. Nyní však společnost vidí zájem také od méně zámožných klientů a zvažuje zařadit do své nabídky i kryty v méně luxusním provedení, jejichž cena by začínala na 140 000 eur (3,5 milionu Kč).
Změny ve složení klientely si všiml i Cavicchioli, podle kterého se o kryty více zajímají lidé ze střední vrstvy, například majitelé firem či advokáti. Italský podnikatel ale tvrdí, že ze zvýšené poptávky velkou radost nemá. „Tato mánie a tento aktivismus najít si ochranu mě znepokojují. Je nutné to korigovat,“ řekl deníku Corriere della Sera.
Vztahy mezi Ruskem a Ázerbájdžánem se zhoršily poté, co se loni v prosinci zřítilo ázerbájdžánské dopravní letadlo. Alijev tehdy prohlásil, že letadlo poškodila nad ruským územím palba ze země a že některé skupiny v Rusku se snažily příčiny tragédie ututlat. Napětí mezi Baku a Moskvou dále vzrostlo poté, co před několika dny zemřeli v ruském Jekatěrinburgu při policejních zátazích bratři Zijaddin a Husejn Safarovovi, pokládaní za podezřelé v případu smrti místního podnikatele Junise Pašajeva, který byl zavražděn v roce 2001. V pondělí večer byla těla bratrů přepravena do Baku k pitvě a ázerbájdžánské úřady dnes uvedly, že zemřeli na následky bití. Smrt bratrů vyvolala v Baku pobouření, Ázerbájdžán zrušil mimo jiné chystané ruské kulturní akce a policie provedla razii v pobočce ruské státní agentury Sputnik v Baku, která podle ázerbájdžánského ministerstva vnitra pokračovala v činnosti navzdory odebrání akreditace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil se svým ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem a vyslovil mu podporu v diplomatické roztržce mezi Baku a Moskvou kvůli nedávné smrti dvou etnických Ázerbájdžánců při zatýkání v Rusku. „Vyjádřil jsem jasnou ukrajinskou podporu v situaci, kdy Rusko šikanuje ázerbájdžánské občany a vyhrožuje Ázerbájdžánské republice," napsal Zelenskyj.
Kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podle agentury Reuters uvedla, že rozhovor s Vladimirem Putinem, ke kterému mezi těmito dvěma hlavami daných států došlo po téměř 3 letech, trval dvě hodiny a že francouzský prezident vyzval k příměří na Ukrajině a k zahájení jednání o ukončení konfliktu. K debatě o Íránu Elysejský palác uvedl, že francouzský prezident zdůraznil, že Teherán musí dodržovat své závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a plně spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).
