Další pomoc Česka: Stanová městečka pro uprchlíky a zbraně pro Ukrajinu. Zelenskému to volal Fiala
Ministerstvo obrany zvažuje vybudování armádních stanových městeček pro uprchlíky, uvedla v neděli v Otázkách Václava Moravce ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Do každého by se vešlo kolem 400 lidí. ČR vedle toho poskytne Ukrajině další vojenský materiál - dosud stát poskytl zbraně za 725 milionů Kč, další plánované dodávky budou podle Černochové za podobnou částku. O pokračování české vojenské i humanitární pomoci dnes večer ukrajinského prezidenta ujistil i premiér Petra Fiala (ODS).
„Dnes před vašimi Otázkami jsem konzultovala možnost výstavby nějakých stanových městeček i ze strany Armády ČR tak, jak jsme něco podobného dělali na Slovensku. Tam bychom mohli postavit humanitární základnu zhruba pro 400 lidí (...) Na Slovensko jsme byli schopni toto stanové městečko dovézt během 24 nebo 48 hodin. Postavení toho trvá nějaké dva dny,“ uvedla v ČT ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
„Když dostanu pokyn, tak, myslím, do dvou, do tří dnů. Podstatný bude ten pozemek, na kterém by toto mohlo vzniknout,“ podotkla Černochová s tím ,že je nutné se v tomto poradit i s územními samosprávami.
Česko už požádalo EU také o 25 modulárních základen pro ubytování celkem 50 000 uprchlíků. Podle Černochové by jejich dodávka z jednotlivých zemí EU mohla trvat kolem dvou týdnů, i proto chce ministryně projednat možnost rychlejších stanových městeček. Modulární ubytování by stát použil, jakmile dojdou kapacity v tělocvičnách a kamenných budovách, uvedl Vít Rakušan (STAN) v sobotu. Na hranu se podle něj ČR dostane za dva až tři týdny.
Exministr obrany a předseda sněmovního Výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO) je rád, jak EU zareagovala a moduly by mohly do ČR zamířit již v dohledné době.
„Tato bezprecedentní krize opravdu stírá rozdíly mezi koalicí a opozicí. My podporujeme kroky vlády a vládu pana premiéra Fialy a kroky, které činí ve vztahu k ukrajinské krizi,“ uvedl Metnar.
Na Ukrajinu zamíří z ČR další vojenský materiál
Česko poskytne Ukrajině i další vojenský materiál, řekla Černochová. Dosud stát poskytl zbraně za 725 milionů korun, další dodávky budou minimálně v této výši. Jaký materiál půjde, z bezpečnostních důvodů ministryně neuvedla, bude ale vycházet ze seznamu, který poptává ukrajinská vláda.
Vedle toho je však třeba činit takové kroky, aby válka skutečně skončila, upozornila Černochová. „Aby Ukrajinci se mohli vrátit do svých domovů, aby ženy s dětmi, které opustily své muže, kteří statečně bojují za Ukrajinu, aby se ty rodiny znova sešly. Je povinnost nás politiků udělat všechno pro to, aby na Ukrajině znovu byl mír, aby Rus nezískal nic z toho území, které okupuje, aby se znovu zasedlo k diplomatickým stolům. Cílem Ukrajinců nebylo přijít s igelitovou taškou a miminem v náručí do ČR a brát nám tady naše dávky. To nebylo jejich cílem. Ti lidé jsou zoufalí a my jim pomoct musíme,“ říkala Černochová.
O pomoci napadené zemi v neděli večer telefonicky hovořil premiér Fiala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Ujistil jsem ho, že dodávky humanitární i vojenské pomoci z České republiky na Ukrajinu budou pokračovat i nadále,“ napsal předseda vlády na twitteru.
Německý zbrojní koncern Rheinmetall se dohodl se společností Lürssen Group na převzetí její divize výroby válečných lodí Naval Vessels Lürssen (NVL). Rheinmetall o tom informoval v dnešní tiskové zprávě. Finanční podmínky transakce však nezveřejnil. Podle analytiků ze společnosti Jefferies by kupní cena mohla činit 1,5 až dvě miliardy eur (zhruba 36 až 49 miliard Kč).
Dohodu ještě musejí schválit antimonopolní regulátoři. Firmy Rheinmetall a Lürssen Group očekávají, že transakci dokončí začátkem příštího roku. Dohoda přichází v době, kdy evropské vlády zvyšují výdaje na zbrojení v souvislosti s vojenským konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou.
Běloruský opoziční politik Mikalaj Statkevič, který se minulý týden po propuštění z vězení odmítl nechat odvézt do Litvy, je znovu v nápravném zařízení. Informuje o tom server Naša Niva. Režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka v úterý propustil přes 50 vězňů, kteří s americkou delegací odjeli do Litvy.
Devětašedesátiletý Statkevič, který je označován za veterána běloruské opozice, ale na hraničním přechodu rozrazil dveře autobusu a zůstal na „území nikoho“ mezi oběma zeměmi. Řekl, že o svém osudu bude rozhodovat sám. V neutrální zóně strávil několik hodin a potom se podle litevské pohraniční stráže vrátil do Běloruska. Podle spolupracovníků lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské, která žije v Litvě, Statkeviče odvezli neznámí lidé s maskami na obličeji.
Ruský velvyslanec v Rumunsku odmítl protest tamního ministerstva zahraničí kvůli sobotnímu narušení rumunského vzdušného prostoru ruským dronem a incident označil za ukrajinskou provokaci. Uvedla to ruská státní agentura TASS a agentura AFP. Kyjev na tato tvrzení ruského diplomata nereagoval. Ukrajina se čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, jejíž součástí jsou vzdušné útoky, přičemž minulý týden pronikly dvě desítky ruských dronů do Polska.
„Všechna fakta poukazují na to, že se jednalo o další provokaci kyjevského režimu,“ prohlásil podle TASS ruský ambasador Vladimir Lipajev, jenž dále tvrdil, že se Kyjev snaží zatáhnout další země do konfliktu. Ten rozpoutalo Rusko v únoru 2022 a Ukrajina se vojenské agresi od té doby brání. Lipajev dále sdělil, že Rumunsko nepředložilo důkaz ohledně identifikace dronu, jenž narušil jeho vzdušný prostor.
Kuba: Čeká nás enormní výzva
Podle šéfa Asociace krajů a hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby (ODS) přišlo do ČR v prvních dnech 100 tisíc lidí velmi rychle. „Ale to jsou lidé, kteří sem šli za někým, někoho tady měli, v podstatě moc nepotřebovali ubytovávat. Včera, když nám přijeli do jižních Čech lidé, tak už 30 procent potřebovalo ubytovat,,“ upozornil Kuba.
„Za náš kraj my máme možná ještě 500 míst, kde ty lidi můžeme uložit a jsou tam postele, ať jsou to internáty nebo různá jiná zařízení, ale potom už končíme a musíme nastoupit do režimu sportovních hal, tělocvičen, což je nějakých dalších 1500 míst, kde můžeme říct, že je WC a sprcha, ale už tam nemáme karimatky, lůžkoviny, spacáky. Kdybychom šli ještě výš, musíme jít do míst, kde už ani nejsou sprchy a je tam třeba WC,“ uvedl Kuba.
Podle něj je nyní nutné plánovat systémová řešení, čeká nás enormní výzva a nelze uprchlíky jen uložit do tělocvičen, ale je třeba okamžitě pracovat na tom, jak situaci zvládneme dál.
„My asi umíme poskytnout nějaké ubytování lidem, abychom je zachránili před bombardováním, ale to, jak se díváme na Ukrajinu, musí dneska nás všechny, hejtmany, vládu nutit řešit, co se bude dít dál. Co se bude dít za týden, za měsíc, za půl roku, protože tohle není věc, která je jen o ubytování. Tak se vám vyplavil barák povodní, tak vás za týden vrátíme zpátky,“ upozornil Kuba s tím, že je třeba řešit třeba i to, kam děti běženců budou chodit do škol, jak to bude s lékaři apod.
I případné modulární jednotky, pro které již kraje mají vytipovaná některá místa, by měly proto mít nějakou dlouhodobější návaznost na infrastrukturu v daném kraji, zdůraznil Kuba. „Lokalita by měla být vázaná na to, že si umíme představit, že tam ti lidé stráví nějakou dobu a budou schopni se nějak zapojit do života,“ dodal
