Rakušan je pro prodloužení nouzového stavu, řeší kapacity pro uprchlíky i pomoc EU
Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) má v situaci, kdy do Česka přicházejí po tisících uprchlíci z Ukrajiny, za logické prodloužit nouzový stav. Ten začal v Česku platit 4. března, vláda ho vyhlásila na maximální limit 30 dnů, pro jeho prodloužení bude třeba souhlas Sněmovny. Česko už požádalo prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU o pomoc se zajištěním ubytování pro 50.000 uprchlíků z Ukrajiny. Kapacity státu jsou vyčerpány, země se dostává do stavu, kdy uprchlíkům zvládne zajistit pouze nouzové přístřeší. Na webu to dnes uvedla mluvčí generálního ředitelství hasičů Pavla Jakoubková. Doplnila, že ČR nemůže být dál cílovou zemí.
Rakušan v sobotu v rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem uvedl, že téma zatím se zákonodárci předjednáno nemá. Ukázalo se podle něj, že pro rychlá krizová opatření nouzový stav stát potřebuje. „Zároveň vidím, že reálně českým občanům nic negativního nepřinesl, nemáme žádná omezení života,“ uvedl.
Nouzový stav podle Rakušana pomáhá hejtmanům i na úrovni vlády. „Z reality dneška bych řekl, ta krize nekončí a jeho prodloužení by bylo logické, ale nechme to na posouzení. Budu o tom jednat politicky, začnu ve vládní koalici a budu v tom pokračovat i v Parlamentu ČR,“ uvedl.
Velitel ukrajinských ozbrojených sil Olexandr Syrskyj oznámil že se ukrajinským silám tento týden podařilo zastavit ruský postup v Sumské oblasti. Syrskyj tam navštívil frontové linie. „Postup ruských vojáků v pohraničních částech Sumské oblasti byl zastaven a frontová linie se stabilizovala,“ uvedl Syrskyj v prohlášení, které citovala agentura Reuters.
Pražský městský soud dnes uložil Lukáši Paškuliakovi tříletý podmíněný trest za to, že chtěl v Iráku bojovat v řadách Strany kurdských pracujících (PKK) a na Ukrajině se zapojil do války proti Rusku. Uznal ho vinným z trestných činů podpora a propagace terorismu a služba v cizích ozbrojených silách. Rozsudek není pravomocný, Paškuilak i státní zástupce si ponechali lhůtu na případné odvolání. Muž od počátku záměr vstoupit do jednotek PKK odmítá, službu na Ukrajině nepovažuje za trestnou.
Soud muži podle předsedkyně trestního senátu Veroniky Cukerové neuvěřil, že chtěl bojovat pouze za YPG (Lidové obranné jednotky). „Pan obžalovaný do Iráku vycestoval s určitou naivitou a bylo mu v podstatě jedno, ke kterým jednotkám se přidá,“ uvedla. Dokazují to zejména zprávy, které získala policie z jeho mobilních telefonů. Z jeho tehdejší komunikace podle soudkyně vyplynulo i to, že muž věděl o tom, že je PKK vedená v Evropské unii jako teroristická organizace.
Za trestné vyhodnotil trestní senát i zapojení Paškuliaka do bojů na Ukrajině. „Soud dokáže pochopit úmysl pana obžalovaného, ale to nesnižuje fakt, že porušil zákon,“ prohlásila Cukerová. Senát se podle ní musel řídit českými zákony i přesto, že má Ukrajina velkou podporu Česka a dalších evropských států a přesto, co deklarovali někteří političtí představitelé. Muž vycestoval bez svolení prezidenta, který je jako vrchní velitel ozbrojených sil jediný, kdo ho dát může.
Nizozemský premiér Dick Schoof doufá, že nový soubour sankcí proti Rusku bude schválen navzdory tomu, že se proti němu nyní staví Maďarsko a Slovensko. Šéf nizozemské vlády připustil, že uvalení omezujících opatření na Rusko bývá často „velmi obtížné“ vzhledem k tomu, že sankce musí být v Radě EU schváleny jednomyslně. Evropská unie nyní připravuje v pořadí už 18. soubor sankčních opatření souvisejících s ruskou agresí vůči Ukrajině.
Maďarsko a Slovensko ovšem opakovaně pohrozily, že nejnovější sankce zablokují, pokud Evropská komise nestáhne svůj návrh na postupné ukončení dovozu ruských fosilních paliv do roku 2027. O nových protiruských omezeních mají premiéři a prezidenti diskutovat v Bruselu dnes.
Kabinet v odůvodnění usnesení, kterým nouzový stav zavedl, vysvětlil nutnost vyhlásit nouzový stav značným ohrožením vnitřního pořádku a bezpečnosti v souvislosti s migrační vlnou.
Nouzový stav v posledních dvou letech opakovaně platil kvůli epidemii covidu-19. Celkově trval 284 dní a naposledy skončil v noci na loňského 26. prosince.
Ministerstvo vnitro vydalo k pátku 132.995 speciálních víz pro lidi zasažené ruskou invazí. Rakušan už dříve řekl, že Česko je schopno poskytnout základní komfort a najít ubytování pro zhruba 250.000 lidí. K hranici kapacit bydlení se podle Rakušana Česko dostane do dvou až tří týdnů, potom podle něj přijdou na řadu humanitární formy ubytování, například v tělocvičnách nebo stanových táborech.
ČR už nemůže být cílovou zemí
„Kapacity státu jsou vyčerpány. Je snahou sehnat další ubytování, ale pomalu se dostáváme do stavu, kdy zvládneme uprchlíkům zajistit pouze nouzové přístřeší, tedy zajistit nouzové přežití v nouzových podmínkách. Lidé budou muset být soustřeďováni do tělocvičen, hal a podobně a jejich ubytování nebude komfortní. A pokud se vyčerpají i tyto kapacity, budeme muset přistoupit k výstavbě stanových městeček či buňkovišť,“ uvedla mluvčí.
Podle údajů hasičů bylo od počátku invaze Ruska na Ukrajinu v Česku zaregistrováno přes 102.000 uprchlíků, ale reálný předpoklad počtu uprchlíků v Česku je 200.000. Nejvíce lidí, asi 30 procent, registruje Praha.
Ministerstvo vnitra podle Jakoubkové zajistilo ubytování asi pro 5000 uprchlíků, další ubytování se organizuje mimo jiné prostřednictvím krajů a nabídek organizací a dobrovolníků. Každé další volné místo pro ubytování bývá podle mluvčí hned obsazeno. Připravuje se další krizové opatření, na základě kterého bude možné získat nové ubytovací kapacity v řádech stovek ubytovacích míst. Počet lidí přicházejících z Ukrajiny je ale podle mluvčí takový, že během jednoho až dvou dnů budou tyto kapacity opět naplněny.
„Snažíme se lidem z Ukrajiny maximálně pomoci, ale absorpční kapacita ČR je téměř naplněna, dál nemůžeme být cílovou zemí. Požadujeme po EU, aby se ČR stala nadále především zemí tranzitní a uprchlíci byli přijímáni v dalších členských státech,“ dodala mluvčí hasičů.
