Muž (49) nabídl uprchlé Ukrajince (19) bydlení: Podle policie ji znásilnil!
V Polsku byl zatčen muž podezřelý ze znásilnění devatenáctileté ukrajinské uprchlice, kterou lákal nabídkou ubytování. Dalšího Poláka přistihli, když nabízel 16leté Ukrajince pokoj a práci. Úřady ale zakročily.
O obou případech informovala agentura AP, která upozornila na nebezpečí, jež hrozí Ukrajinkám i ukrajinským dětem prchajícím před válkou. Ve Vratislavi zatkli pro podezření ze znásilnění devatenáctileté Ukrajinky 49letého muže.
Pomoc jí nabídl přes internet a podle úřadů mu hrozí až dvanáctiletý trest. „Uprchla z Ukrajiny, nemluví polsky, důvěřovala muži, který jí nabídl ubytování a pomoc. Byla to ale lživá manipulace,“ sdělila k případu policie.
„Je zřejmé, že uprchlíci jsou hlavně ženy a děti. Je třeba se zabývat potenciálním rizikem obchodování s lidmi a sexuálním zneužitím," řekla Joung-ah Ghediniová-Williamsová z Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), která navštívila hraniční přechody v Polsku, Rumunsku a Moldavsku.
Ukrajinu opustilo přes 2,5 milionu lidí, z nich půldruhého milionu zamířilo do Polska. Mezi uprchlíky je podle UNHCR přes milion dětí. V zemích sousedících s Ukrajinou nabízejí soukromníci a dobrovolníci pomoc od dopravy přes ubytování až po zajištění práce.
Berlínská policie už v ruštině a v ukrajinštině na sociálních sítích zveřejnila doporučení, aby Ukrajinky a ukrajinské děti nepřijímaly pozvání k přespání a aby hlásily podezřelé kontakty.
Tamara Barnetová z britské organizace Human Trafficking Foundation uvedla, že takto rychlý a masový přesun lidí „je receptem na katastrofu". „Když jsem viděla všechny ty dobrovolníky nabízející své domy, vzbudilo to ve mně obavu,“ řekla.
Podle bezpečnostních zdrojů se v Polsku a Rumunsku v místech, kde jsou uprchlíci, pohybují agenti v civilu a vyhledávají zločince. Na rumunském hraničním přechodu Siret začali posílat pryč muže, kteří nabízeli ženám odvoz zdarma.
Ve zprávě Evropské komise o obchodování s lidmi z roku 2020 se uvádí, že tento druh kriminální činnosti vynesl toho roku pachatelům zisk 29,4 miliard eur (737 miliard korun). Každou čtvrtou obětí bylo dítě.
Vlajky Ukrajiny by jako symbol solidarity měly v Česku viset dál, vyjádřil se prezident Petr Pavel k tomu, jak novopečený předseda Sněmovny Tomio Okamura jednu z budovy svého úřadu sundal. Horší by ale bylo, kdyby se zastavila materiální pomoc, dodal prezident.
Ukrajinec, který je vězněný v Itálii kvůli podezření z účasti na útoku na plynovody Nord Stream v roce 2022, se označil za válečného zajatce. Uvedl to dnes jeho obhájce Nicola Canestrini v textu rozeslaném novinářům. Bývalý ukrajinský voják čeká na rozhodnutí italských soudů ohledně vydání do Německa.
Canestrini médiím rozeslal kopii ručně psaného vzkazu v ukrajinštině, o kterém tvrdí, že ho od svého klienta obdržel „soukromou formou“. Zadržovaný Ukrajinec drží od konce října hladovku kvůli podmínkám věznění v Itálii. „Držím hladovku, protože Italové ignorují mé žádosti a moje práva válečného zajatce a lidské bytosti,“ stojí podle advokáta v textu. V něm se vězněný muž označuje za důstojníka ukrajinské armády.
Muže italská policie zadržela v srpnu na základě evropského zatykače vydaného Německem, které chce Ukrajince soudit ohledně možného podílu na útoku na plynovody Nord Stream. Na konci října odvolací soud v Bologni rozhodl ve prospěch vydání poté, co mu kauzu vrátil nejvyšší soud, který shledal nedostatky v prvním kladném rozhodnutí bolognského soudu.
Ukrajinské speciální síly (SSO) později oznámily, že v noci na dnešek zasáhly ropný sklad v obci Hvardijske na Rusy okupovaném Krymu. Drony udeřily na čerpací zařízení v areálu podniku. Podle SSO šlo o třetí úspěšný útok na tento objekt za méně než měsíc. Sklad Hvardijske je důležitou součástí logistického systému okupační moci na Krymu, tvrdí speciální síly. Hraje podle nich významnou roli při zásobování vojenských objektů a pro dopravu invazních sil.
