Biden zakázal dovoz ruského alkoholu do USA. Harrisová připravuje Američany na drahý benzin
Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 zruší Rusku doložku nejvyšších výhod. Oznámil to v pátek podle agentury Reuters americký prezident Joe Biden. Dodal, že Spojené státy zakážou dovoz ruského alkoholu, mořských plodů a diamantů. Opatření jsou reakcí na ruský útok na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin navíc podle americké viceprezidentky Kamaly Harrisové nejeví ochotu k diplomatickému řešení války na Ukrajině.
Biden označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „agresora“, který musí za své činy „zaplatit“. Uvedl rovněž, že USA rozšíří seznam sankcionovaných ruských oligarchů a zakážou vývoz luxusního zboží do Ruska. „Jsou to nejnovější kroky, které podnikáme, ale nikoli kroky poslední,“ prohlásil.
Odebrání doložky nejvyšších výhod otevírá Spojeným státům a jejich spojencům cestu k uvalení cel na širokou škálu ruského zboží, upozornila agentura Reuters.
V USA se doložka nejvyšších výhod označuje jako status trvalých normálních obchodních vztahů (PNTR). Odebrání tohoto statusu Rusku ještě bude muset schválit americký Kongres, zákonodárci v obou komorách i na obou stranách politického spektra již ale signalizovali, že opatření podpoří.
Rusko je 23. největším obchodním partnerem USA. Vzájemná obchodní výměna loni činila 36,1 miliardy dolarů (829 miliard Kč), z čehož 29,7 miliardy dolarů (682 miliard Kč) tvořil dovoz z Ruska. Zhruba tři pětiny připadly na ropu, uhlí a plyn.
„Cena, kterou musíme zaplatit za demokracii“
„Podle všeho, co víme a čeho jsme byli svědky, Putin nejeví žádné známky seriózní diplomacie,“ řekla Harrisová po jednání s rumunským prezidentem Klausem Iohannisem. Členskou zemi NATO zároveň ubezpečila o platnosti závazku kolektivní obrany aliance.
Vyzvala také Američany, aby se v souvislosti s válkou na Ukrajině a protiruskými sankcemi připravili na nárůst cen pohonných hmot. „Je to cena, kterou je třeba zaplatit za demokracii. Musíte stát při svých přátelích,“ řekla Harrisová s tím, že to někdy nebývá snadné.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
Americká viceprezidentka ujistila Iohannise o „neochvějné“ podpoře Spojených států vůči členům východního křídla NATO a ocenila, že Rumunsko přijalo tisíce lidí prchajících před boji na sousední Ukrajině.
Iohannis zdůraznil potřebu co nejrychlejšího zprovoznění bojové skupiny NATO v Rumunsku a oznámil, že země zvýší výdaje na obranu ze dvou na 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyzval také k tomu, aby aliance „od základu přehodnotila“ svůj přístup ke svému východnímu křídlu.
Bukurešť byla Harrisové druhou zastávkou při třídenní cestě po východní Evropě. Ve čtvrtek se ve Varšavě setkala s polskými představiteli a ukrajinskými uprchlíky a nabídla zde americkou podporu pro výzvy k mezinárodnímu vyšetřování údajných ruských válečných zločinů na Ukrajině.
