Biden zakázal dovoz ruského alkoholu do USA. Harrisová připravuje Američany na drahý benzin
Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 zruší Rusku doložku nejvyšších výhod. Oznámil to v pátek podle agentury Reuters americký prezident Joe Biden. Dodal, že Spojené státy zakážou dovoz ruského alkoholu, mořských plodů a diamantů. Opatření jsou reakcí na ruský útok na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin navíc podle americké viceprezidentky Kamaly Harrisové nejeví ochotu k diplomatickému řešení války na Ukrajině.
Biden označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „agresora“, který musí za své činy „zaplatit“. Uvedl rovněž, že USA rozšíří seznam sankcionovaných ruských oligarchů a zakážou vývoz luxusního zboží do Ruska. „Jsou to nejnovější kroky, které podnikáme, ale nikoli kroky poslední,“ prohlásil.
Odebrání doložky nejvyšších výhod otevírá Spojeným státům a jejich spojencům cestu k uvalení cel na širokou škálu ruského zboží, upozornila agentura Reuters.
V USA se doložka nejvyšších výhod označuje jako status trvalých normálních obchodních vztahů (PNTR). Odebrání tohoto statusu Rusku ještě bude muset schválit americký Kongres, zákonodárci v obou komorách i na obou stranách politického spektra již ale signalizovali, že opatření podpoří.
Rusko je 23. největším obchodním partnerem USA. Vzájemná obchodní výměna loni činila 36,1 miliardy dolarů (829 miliard Kč), z čehož 29,7 miliardy dolarů (682 miliard Kč) tvořil dovoz z Ruska. Zhruba tři pětiny připadly na ropu, uhlí a plyn.
„Cena, kterou musíme zaplatit za demokracii“
„Podle všeho, co víme a čeho jsme byli svědky, Putin nejeví žádné známky seriózní diplomacie,“ řekla Harrisová po jednání s rumunským prezidentem Klausem Iohannisem. Členskou zemi NATO zároveň ubezpečila o platnosti závazku kolektivní obrany aliance.
Vyzvala také Američany, aby se v souvislosti s válkou na Ukrajině a protiruskými sankcemi připravili na nárůst cen pohonných hmot. „Je to cena, kterou je třeba zaplatit za demokracii. Musíte stát při svých přátelích,“ řekla Harrisová s tím, že to někdy nebývá snadné.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství kolem dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme dobrou noc.
Ruští vyšetřovatelé zadrželi šéfredaktora zpravodajského portálu Baza Gleba Trifonova a jeho nejmenovaného kolegu kvůli podezření, že dávali policistům úplatky za úniky informací. Uvedla to dnes ruská média s odvoláním na komuniké Vyšetřovacího výboru Ruska (SKR), který v zemi plní roli federální kriminální ústředny a vyšetřuje nejzávažnější zločiny.
Trifonovův advokát si Baze postěžoval, že po 12 hodin jej vyšetřovatelé odmítali pustit k šéfredaktorovi a jeho snoubence, které zadržovali v mikrobusu se zatmavenými skly v areálu svého moskevského sídla. Takovým způsobem se vyšetřovatelé podle advokáta obvykle chovají vůči teroristům. „Připravujeme trestní oznámení pro prokuraturu o únosu a také chystáme žalobu na šéfa SKR Alexandra Bastrykina,“ prohlásil advokát Alexej Michalčik.
Malijská armáda společně s ruskou žoldnéřskou Wagnerovou skupinou zabila v mimosoudních popravách od letošního ledna několik civilistů patřících k etniku Fulanů, uvedla dnes lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Armáda i ruští žoldnéři také stojí za zmizením řady mužů z této etnické skupiny, kterou viní z podpory islamistických ozbrojenců, již s malijskou vládou soupeří o kontrolu nad některými částmi země.
„Malijská armáda a Wagnerova skupina, které v posledních třech letech provádějí společné operace proti islamistickým ozbrojencům, pravděpodobně zabily od ledna nejméně 12 mužů z etnika Fulanů a násilně nechaly zmizet nejméně 81 dalších,“ sdělila v tiskové zprávě HRW. Fulany obviňují ze spolupráce s odnoží teroristické sítě Al-Káida, která je známá pod jménem Skupina podporující islám a muslimy (JNIM).
Mali a okolní země se od roku 2012 potýkají s útoky radikálních islamistických skupin. Frustrace z neschopnosti státní moci islamistům účinně přispěla čelit řadě vojenských převratů v regionu.
Americká viceprezidentka ujistila Iohannise o „neochvějné“ podpoře Spojených států vůči členům východního křídla NATO a ocenila, že Rumunsko přijalo tisíce lidí prchajících před boji na sousední Ukrajině.
Iohannis zdůraznil potřebu co nejrychlejšího zprovoznění bojové skupiny NATO v Rumunsku a oznámil, že země zvýší výdaje na obranu ze dvou na 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyzval také k tomu, aby aliance „od základu přehodnotila“ svůj přístup ke svému východnímu křídlu.
Bukurešť byla Harrisové druhou zastávkou při třídenní cestě po východní Evropě. Ve čtvrtek se ve Varšavě setkala s polskými představiteli a ukrajinskými uprchlíky a nabídla zde americkou podporu pro výzvy k mezinárodnímu vyšetřování údajných ruských válečných zločinů na Ukrajině.
